Changing Climates, Changing Times

Píše se rok 2075. Země se hodně změnila. Saharská poušť pronikla hluboko do vnitrozemí a v Africe se přestává dát žít. Jih Evropy se mění na pustinu a mírné klima bylo vystřídáno subtropickým. Idri a Fayouzi se vydávají na cestu napříč pouští do Evropy.
Julia z oblasti Bordeaux přijde o poslední část vinice, která nevydržela nálety kobylek a vlny veder. Rozhodne se začít pěstovat pomeranče. V Paříži, kde bydlí její sestra, se stále prohlubuje rozdíl mezi horkým létem a deštivou zimou. Dávno zde zakázali auta. Historické domy chátrají, protože při vedrech se v nich nedá bydlet.
Lotte je právnička usilující o celosvětovou chartu závazků člověka vůči přírodě. V neustále deštivém Hamburku čeká dítě se svým manželem Nielsem, kterého vysílá pro uznávanou zooložku Grace, aby promluvila na jednáních. Grace se ukryla v kanadských planinách zničených povrchovou těžbou ropy. Když ji najde, dozvídají se, že byl spatřen lední medvěd, který měl vyhynout před dvaceti lety. Při výpravě na zbytky polárního ledového příkrovu Grace umírá a Niels přináší pouze záběry ledního medvěda.
Idri a Fayouzi konečně dorazí na středomořské pobřeží. Od Evropy je dělí pouze Gibraltarská úžina a vstupní prohlídka připomínající přebírání lidí v koncentračním táboře. Každý musí splňovat zdravotní normy a do paže dostane čip. Nakonec, má-li štěstí, je v potupné uniformě s čárovým kódem odeslán do Evropy. Zde se cesty bratrů rozdělí. Fayouzi neprošel.
V Bordeaux se Juliin otec rozhodne, že odejde na odpočinek do Osla. Ráno najde Julia vzkaz a chce se otce dohnat na zastávce, kde jej najde zesnulého. V tom přijíždí Idri a další "otroci" na výpomoc do pomerančového sadu. Julia je tak zdrcena zármutkem, že si ani nevšimne, že začalo pršet. Idri vše zařídí a naplní nádrže vodou. Sad je zachráněn. I prosazení charty povinností lidstva se zdařilo. Svět má ještě šanci.