Písničkář, který nezemřel76

Česko-americký dokument, v němž pátrá Hašlerův syn Thomas v doprovodu spisovatele Arnošta Lustiga po rodinné historii... Karel Hašler se narodil 31. října 1879 v Praze. Od kočovné společnosti se dostal do Národního divadla. Účinkoval i v různých kabaretech a varieté (Lucerna, Rokoko). Po vzniku Československa několik let vedl Lucernu a založil v Praze velkou revue. Písničky začal skládat již před první velkou válkou pod vlivem svého švagra Rudolfa Frimla. Jeho písně se rychle staly velmi populární nejen pro výrazný patriotický obsah a lásku k Praze, ale také kvůli krásným melodiím a ironii vůči politikům. Mnohdy mu prý stačil jeden den, aby o nějakém dalším skandálu složil a nazpíval novou píseň a brzy ji zpívala celá Praha. Postupně se stal populárním kabaretiérem a jeho úspěchy vedly k bohémskému stylu života, který se nelíbil jeho manželce Zdeně. Hádali se o výchovu synů a od třicátých let žili odděleně. Za druhé světové války pořádal pro lidi písňové večery burcující vlastenectví a odpor proti okupantům. Gestapo si pro něj přijelo na natáčení exteriérů pro film Městečko na dlani. Byl internován v koncentračním táboře Mauthausen, kde jej umučili 22. prosince 1941. Odhaduje se, že napsal až tři sta písniček. Kromě svých dvou manželských dětí – synů Karla a Gina, měl Karel Hašler ještě tři děti z dalších vztahů. Jedním z nich je Tomáš, narozený krátce po smrti svého otce. Pikantní je, že se narodil brněnské Němce Lotte Jurdové. Hašler se s ní dokonce chtěl oženit, ale nedostal od protektorátních úřadů příslušné povolení. Lotte také po Hašlerově zatčení intervenovala u německých úřadů za jeho propuštění, ale marně. Tomáš vychodil po válce první třídu v české škole. V roce 1949 jako osmiletý odešel s matkou do Austrálie a později do USA, kde pracoval jako novinář. Stal se z něj exulant. Česko-americký dokument zachycuje jeho pátrání po rodinné historii v doprovodu spisovatele Arnošta Lustiga.