Přízrak svobody II82

Na základě navzájem nesouvisejících mikropříběhů neznámých lidí je ve filmu zkoumán čas jako filozofický i reálný fenomén.
Originální polodokument režiséra Karla Žaluda je sestaven z naprosto spolu nesouvisejících lidských mikropříběhů a mikrosetkání, z letmých, nedohraných situací, které kamera zaznamená jen jaksi mimoděk, jakoby popoháněna nedostatkem času a nesoustředěností tolik typickou pro současný roztěkaný svět. Torzovité vyprávění pokaždé kratičce setrvá s náhodně objeveným protagonistou, při první příležitosti ho však opouští, protože spěchá někam dál, protože sleduje realitu ve stavu jakési permanentní horečnatosti a protože se v naší blízkosti náhle objevil motiv jiný, kterého se oko kamery na okamžik chytí, aby ho vbrzku zase odvrhlo, neboť jeho pozornost upoutalo v okolí opět něco nového.
Název snímku odkazuje k Luisi Buňuelovi, který podobně rozdroleným, nespojitým způsobem natočil svůj předposlední film Přízrak svobody: jedna situace metamorfuje v další a ta opět v další a ta zas v jinou, aniž vznikne nějaký přehledný a pochopitelný obraz světa. Není to ostatně ani možné, neboť žádný takový už prostě neexistuje...
Přízrak svobody II vznikl v rámci českoněmeckého projektu Breathless – Nadvláda okamžiku. Na jeho vzniku se vedle českých společností Endorfilm, Avion Film a České televize koprodukčně podílela i německá televizní společnost MDR spolu s francouzsko-německou stanicí ARTE.
Na 23. Finále Plzeň 2010 Zvláštní ocenění „za smělé vykročení přes hranice dokumentárního žánru a za experimentování s filmovým časem".