Calamari Union

Calamari Union
75

Filmcsfd.czimdb.com

Calamari Union
Calamari Union
Calamari Union

Finsko, 1985, 80 min

Komedie


Hrají: Marjaana Mykkänen, Luis Luna, Susanna Laurola, Pirkko Hämäläinen, Hannu Lauri, Erkki Haapanen, Antonio Gomez, Heimo Holopainen, Heinäsirkka,  .....Sanna Fransman, Erja Dammert, Anssi Mänttäri, Paula Oinonen, Kalevi Raittinen, Visa Heinonen, Teppo Heinonen, Mikko Lyytikäinen, Kari Happonen, Mikko Vainio, Pekka Sutinen, Sohvi Sirkesalo, Paavo Piskonen, Ida-Lotta Backman, Erkki Astala, Puntti Valtonen, Pirkka-Pekka Petelius, Mari Rantasila, Sakari Kuosmanen, Aki Kaurismäki, Kari Väänänen, Matti Pellonpää, Timo Eränkö, Mato Valtonen, Markku Toikka, Pantse Syrjä, Martti Syrjä, Tuomari Nurmio, Pate Mustajärvi, Mikko Mattila, Dave Lindholm, Sakari Järvenpää, Asmo Hurula, Kari Heiskanen

Režie: Aki Kaurismäki

Hudba: Mikko Mattila, Jone Takamäki

Scénář: Aki Kaurismäki

Kamera: Timo Salminen

Producenti: Aki Kaurismäki

Střih: Raija Talvio, Aki Kaurismäki

Kostýmy: Susanna Laurola

Zvuk: Jouko Lumme


První autorský celovečerní projekt Akiho Kaurismäkiho už v mnohém odkrývá konstanty jeho tvůrčího stylu (i když ještě ve velmi syrové formě) a mimo jiné naznačuje i to, proč si je finský režisér blízký s legendou amerického nezávislého filmu Jimem Jarmuschem.
Jak se dovídáme v prologu situovaného do jednoho z restauračních zařízení, život na periferii Helsinek je bezútěšný. Člověk se nemůže vymotat ze sítě ulic, všude naráží na výdobytky civilizace, lidé se míjejí bez zjevného zájmu o druhé. Je nutné udělat rozhodný krok. Je nezbytné opustit rodné místo a osudovým pohybem posunout svůj život dál, k lepším perspektivám. Vysněné útočiště (městská část) se jmenuje Eira a nachází se v jižní části Helsinek. Název získalo podle zdejší nemocnice (vystavěné podle vzoru stejného zařízení ve Stockholmu), a pokud bychom chtěli znát význam samotného jména, je odvozeno od pojmenování skandinávské bohyně zdraví Eir. Kde jinde má tedy ztrápená duše a atrofované tělo hledat utišení a zdroj nové energie?
Skupině patnácti (post)moderních poutníků stojí bohužel v cestě centrum Helsinek, které v černobílém snímání a dnes již takřka historickém aranžmá osmdesátých let 20. století působí dojmem stísněnosti, dantovského očistce, kam jednou člověk vstoupí a těžko hledá cestu ven. Velký počet ústředních postav (čtrnáct z nich se jmenuje Frank), které od určitého momentu postupují na své cestě v menších skupinách, umožňuje Kaurismäkimu tříštit děj do sledu víceméně paralelně vedených epizod. Jejich mnohost a záměrně nedůsledně uplatňovaný princip souslednosti scén nevyhnutelně ústí v takřka dadaistický efekt.
Helsinky (svět) jsou tíživě skutečným místem, do něhož režisér zasadil své dobové podobenství o komplikovanosti hledání cest k vytouženým ideálům. Rozum jde tím pádem dosti stranou. Cesta může být nejen cíl, ale i úděl. A čím neskutečnější je vytčený cíl, tím pravděpodobněji se dostavuje zklamání. Jeden z nejradikálnějších Kaurismäkiho filmů, pokud jde o míru stylizace, ale i pesimismus výsledného sdělení. Finský režisér totiž doslova dospívá se svými filmy. Dospívá i dospívá dál… - Petr Pláteník

Odkazy - 1 odkaz

Zkusím štěstí na uloz.to

Zkusím štěstí na titulky.com

Přidat odkaz

Komentáře - zatím bez komentáře