V pasti57

Tuva a její starší sestra od dětství milují potápění. Jednoho dne se však při potápění Tuva málem utopí. Tato nehoda navždy poznamená vztah mezi jejich matkou a Idou. O pár let později se z Tuvy stane profesionální potápěč. Ida mezitím prožívá manželskou krizi. Proto se rozhodne odjet na vánoční víkend za sestrou a matkou do Norska. Ida si v přítomnosti matky a Tuvy uvědomí, jak velmi žárlí na jejich vřelý vztah. Všechny tři ženy se chtějí jet společně potápět. Nakonec odjíždí pouze Tuva a Ida, protože jejich matka je nemocná. V odlehlé krajině norského pobřeží se obě ženy chystají na ponor. V tu chvíli se nad nimi uvolní ze skály několik kamenů. To však sestry před potápěním neodradí. Během ponoru ukazuje Tuva Idě jejich oblíbené místo, kde se ponořují s matkou. Ida si opět uvědomuje, jak na Tuvu žárlí. Během pozorování kosatek se ze skály nad hladinou uvolní velký kus skály, spadne do vody a přimáčkne Tuvu ke dni. Ida se snaží sestru vysvobodit, ale skálou nemůže pohnout. Tuva Idě poradí, aby se vrátila do auta a přinesla další kyslíkové bomby a hever z kufru auta, kterým by se pokusila nadzvednout kus skály. Idě se nepodaří dostat se k heveru. Rozhodne se vydat k nedalekému domu, kde by se dovolala pomoci. V domě však nikdo není, kromě psa, který Idu ošklivě pokouše. Idě se podaří zabít psa, ale nenajde nic, čím by skálu mohla nadzdvihnout. Nechá v domě aspoň vzkaz s prosbou o pomoc. Ida se vrací zpátky pod vodu k Tuvě, aby jí vyměnila kyslíkovou bombu. Žádný pokus o nadzdvihnutí skály nevyšel. Poslední možností bylo nafouknout záchranný vak, ten má však prasklinu. Obě sestry se tak musí smířit s tím, že Tuva pod hladinou zemře...