"Vážení posluchači, radiožurnál stanice Hlas New Yorku vás vítá u svých přijímačů. Poslechněte si nejprve hlavní body dnešních zpráv. Válka v jihovýchodní Asii, boje na Středním Východě, revoluce v Bolivii, další série poprav v Irsku, přátelské setkání předáků teroristických organizací v Monte Carlu." Takovým rozhlasovým hlášením začíná komediálně laděná divadelní hra brazilského autora Joao de Bethencourta "Den, kdy unesli papeže". A končí slovy: "Nejprve vyslechněte hlavní body zpráv: Urputné boje v jihovýchodní části Asie. Revoluce v Bolivii. Poprava deseti spiklenců v Syrii. Neznámý šílenec zavraždil pět lidí a nyní prchá do Chicaga." Tohle jsou tedy zprávy, které rámují dva dny, v nichž se celý příběh odehrává. Nevypadá to na první pohled na nejveseleší dva dny. A přesto se v nich odehraje komedie tak zábavná a s tolika zvraty. A nadto komedie, která hledá sílu v naději, že v každém z nás se skrývá laskavost i hluboká touha po porozumění a vstřícnosti. Je to příběh našich dnů (jak ostatně napovídají i citované rozhlasové zprávy) a přece naše dny přesahuje, ostatně - každý den nedochází k únosu papeže.
rodina, únos, policie, taxi, papež
Hrají: Petr Nárožný, Jiřina Bohdalová, Radovan Lukavský, Vlastimil Brodský, Zuzana Bydžovská, Luděk Munzar, Jiří Krampol, Václav Vydra nejml., Soňa Dvořáková
Režie: František Filip
Scénář: František Filip
Kamera: Jiří Lebeda
Střih: Jana Malásková, Miloslav Čemus
Kostýmy a make-up: Stela Drozdová, Dana Bláhová, Lenka Eliášová
Zvuk: Václav Seyček
