Miroslav Macháček

"Mám značně nevyrovnanou povahu - na jedné straně po otci vznětlivou a na straně druhé po matce až chorobně přecitlivělou, projevující se bezdůvodnými skoky mezi cholerickými výbuchy a těžkou melancholií." (Miroslav Macháček: Zápisky z blázince, 1995)

Miroslav Macháček, český herec a divadelní režisér se narodil 8. května 1922 v Nymburku. Konzervatoř, kde byl žákem M. Nedbala, absolvoval v roce 1948. První angažmá měl v Pardubicích (1948-1950), kde také režíroval. Z Pardubic přešel do pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze. Tady byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí byl s ním rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. Macháček se pokusil o sebevraždu a nakonec se zachránil odchodem do Českých Budějovic kde ho angažoval I. Glanc. V roce 1957 se vrátil do Prahy – nejdříve do Městských divadel pražských, kde začala jeho série divácky i umělecky úspěšných představení, která plynule pokračovala v pražském Národním divadle (od sezóny 1959/60). Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci v podstatě až do konce života. Něco podobného jako v Realistickém divadle zažil tentokrát ve "zlaté kapličce", kdy nátlak totalitního režimu vyústil v hospitalizaci na psychiatrické klinice. Po návratu z Bohnic nastává další série Macháčkových režií v ND, jejímž vrcholem - a jedním z vrcholů poválečného českého divadla vůbec - zůstanou Naši furianti (premiéra 13. 3. 1979). Poslední režií v ND byla hra Chuť medu. 1. ledna 1989 byl Macháček jako režisér vedením činohry poslán do důchodu. Do divadla se vrátil za bouřlivých listopadových událostí roku 1989, v nichž se s vervou angažoval. Nedlouho před smrtí vytvořil i svou poslední roli v ND - profesora Serebrjakova v Čechovově hře Strýček Váňa. Jeho režie i herectví po 40 let osobitým způsobem spoluformovaly podobu českého divadla.

Od začátku 60. let se začal objevovat i na filmovém plátně, příležitostně i v televizi. Za pozornost stojí například drama ĎÁBLOVA PAST (r. František Vláčil, 1961), krimi VRAŽEDNÉ POCHYBNOSTI (r. Ivo Toman, 1978), STÍN KAPRADINY (r. František Vláčil, 1984), nebo SKALPEL, PROSÍM (r. Jiří Svoboda, 1985). Jednu s posledních filmových rolí si zahrál v komedii DVA LIDI V ZOO (r. Marie Poledňáková, 1989).

Miroslav Macháček se v roce 1949 oženil se svou spolužačkou z konzervatoře Věrou Štiborovou. Z manželství vzešla dcera Kateřina, která je také známou herečkou. Miroslav Macháček zemřel po těžké nemoci 17. února 1991 v Praze. Díky dceři Kateřině vznikla posmrtně z otcových textů jedna z nejlepších polistopadových próz - Zápisky z blázince (1995).

Petr "contrastic" Kubíček