Stendhal

Francouzský spisovatel, vlastním jménem Henri Marie Beyle "Stendhal", žil v letech 1783 - 1842 na přelomu romantismu a realismu. Narodil se necelých 500 km od Paříže ve francouzském alpském městě Grenoble. Henri Marie Beyle pocházel z dobře situované rodiny, byl vzdělaný a ve společnosti oblíbený. Matka mu zemřela, když byl ještě malý chlapec, s otcem moc dobré vztahy neměl.

Jeho myšlenky byly ovlivněny především osvícenstvím a napoleonskými válkami. Pod vlivem Velké francouzské revoluce vstoupil do Bonaparteho armády, v roce 1812 se zúčastnil ruského tažení a zažil Napoleonovu porážku v bitvě u Borodina. Od roku 1817 začal používat pseudonym "Stendhal" jako poctu jednomu ze zakladatelů dějin umění a moderní vědecké archeologie, Johannu Joachimu Winckelmannovi, který byl také jedním z teoretiků klasicistického hnutí v umění ve druhé polovině 18. století. J. J. Winckelmann se narodil roku 1717 v německém městě Stendal a Henri Marie Beyle zde trávil nějaký čas právě jako napoleonský voják.

Hrdinové jeho románů byli většinou bouřliví, ale vášniví romantici, kteří neuznávali tehdejší společnost, hájili svou čest, bojovali o svou lásku, přátelství a spravedlnost do posledního dechu a nezalekli se ani vězení nebo smrti. V jeho románech se často odráží také autorova láska k Itálii, ve které Stendhal nějakou dobu žil.

Jedním z jeho nejznámějších románů je Červený a černý, jehož hlavním hrdinou je chudý, ale vzdělaný Julien Sorel, obdivovatel Napoleona Bonaparteho, který chce v životě dosáhnout vysokého postavení. Červená barva v románu symbolizuje revoluci, černá barva despotismus, tyranství a prolhanou falešnou společnost. Jeho dalším velkým románem, inspirován životem v Itálii, je Kartouza (věznice) parmská. Hlavním hrdinou je opět bouřlivý romantik a obdivovatel Napoleona Bonaparteho, mladý šlechtic Fabricio.

Stendhal je autorem mnoha románů, novel, kronik, deníků, autobiografií, esejí, spisů a několika nedokončených děl, jež vyšla až po jeho smrti. Zfilmovaná byla většina jeho děl: Tajemný kurýr (1928), Útěk z Andělského hradu (1940), Věznice parmská (1948), Červený a černý (1954), Vanina vanini (1961), Lucien Leuwen (1973), Interno di un convento (1978), Manželé, ženy, milenci (1989), apod. Některá díla (např. Červený a černý nebo Věznice parmská) byly zfilmovány dokonce vícekrát.

Ačkoliv prožil část svého života Stendhal v Itálii, často se vracel do Francie. Při jedné z návštěv jeho rodné země ho postihla mrtvice a zemřel. Pohřben je na hřbitově Montmartre v Paříži.Stendhal se stal "slavným" až po jeho smrti, jak sám předpověděl, a zapsal se nesmazatelně do dějin světové literatury. Jeho díla jsou dodnes vyhledávána romantickými dušemi, kritickými realisty či studenty v rámci povinné četby.

"Je přece zvláštní, že umění užívat života chápu teprve nyní, kdy jeho konec je tak blízký." (Červený a černý)

Lucie "Lucbric" Kloubová