Karel Houska

Karel Houska se narodil 15. října 1916 v Praze. Roku 1942 absolvoval dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře. Ještě jako student hrál v Divadélku 99, v Divadle ve Smetanově muzeu, v Souboru Fráni Francla a statoval v činohře Národního divadla v Praze. V letech 1942 – 1943 prošel Nezávislým divadlem a Stálým divadlem v Unitarii. A do konce německé okupace se stal členem známého divadla Uranie (1943 – 1945).

Po krátkém angažmá v Divadle 5. května (1945 – 1948) zůstal hercem Divadla na Vinohradech (1948 – 1987), kde Houska setrval až do své smrti. Na divadelních jevištích ztvárňoval většinou menší komické i dramatické charakterní úlohy („Othello“, „Veronika“ a nebo „Zuzana Vojířová“). Jeho vysoké postavy, výrazného čela, brýlemi ověnčené hlavy, tváře s plnovousy a částečnou pleší si brzo povšimli filmaři.

Proto jeho profesorský a intelektuálský typ byl brzy velmi často využíván i ve filmu a v televizi. V české kinematografii začínal ihned po zestátnění ještě ve 40. letech: voják na nádraží ve snímku Miroslava Cikána HRDINOVÉ MLČÍ (1946), exekutor v Krškově psychologickém dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ… (1947), poručík v dalším dramatu NÁVRAT DOMŮ (1948) režiséra Martina Friče a kreslič Sekanina ve Weissových DRAVCÍCH. Bohužel, vždy byl ve filmu odkázán ztvárňovat epizodky. Nikdy získal roli hodnou svého talentu (o titulní ani nemluvě).

V 50. letech si vyzkoušel postavy synovce primáře Pokorného (Jiří Plachý) MUDr. Mráze v Makovcově PŘÍPADĚ DR. KOVÁŘE (1950), Helmuta ve Fričově ZOCELENÍ (1950), frézaře a úderníka Štorkána ve snímku BYLO TO V MÁJI (1950) Martina Friče, železničáře Kruckého v Lehovcově PŘIZNÁNÍ (1950), faráře Pavla Hučky v AKCI B (1951) Josefa Macha, tajného policisty v dalším dramatickém snímku Martina Friče TAJEMSTVÍ KRVE (1953), osobního referenta a mistra v politicky exponovaném dramatu režiséra a scenáristy K. M. Walló BOTOSTROJ (1954) a taktéž pracovníka exportu Minárika ve volném pokračování BOTOSTROJE pod názvem NEVĚRA (1956) stejného režiséra.

V uvolněných 60. létech se filmovým divákům představil jako lékař v Makovcově komedii CHLAP JAK HORA (1960) a v Blumenfeldově kriminálce TEREZA (1961), obchodník Josef Klouda a otec Tondy Kloudy (Ruppert Dubský) v dětském snímku LEDOVÉ MOŘE VOLÁ (1961) Hanuše Burgera, hejtman ve HVĚZDĚ ZVANÁ PELYNĚK (1964) Martina Friče, brýlatý kolega docentky somniologie Růženky Beránkové (v podání Dany Medřické) ve Sci – Fi komedii KDO CHCE ZABÍT JESSII? (1966), kostelník Tapa v Kachyňově dramatu NOC NEVĚSTY (1967) a jako řidič náklaďáku Klapka v OBJÍŽĎCE (1968) Josefa Macha.

V době normalizace už filmových příležitostí ubývalo. Zahrál si tedy lékaře na prosektuře ve Vorlíčkově komedii „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (1970), školního inspektora v dalším filmu Václava Vorlíčka DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), poslance v dramatu Antonína Kachlíka ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (1973), vědce v komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), herce Rejnka ve Strnadově filmu BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE (1976), primáře v Matějkově SVÍTALO CELOU NOC (1980) a nebo Antonína Dvořáka ve Smoljakově komedii JÁRA CIMRMAN LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (1983).

V řadě českých filmů nadaboval své kolegy (VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ, UKRADENÁ BITVA, ELIXÍRY ĎÁBLA, MUŽ Z LONDÝNA, TEREZU BYCH KVŮLI ŽÁDNÉ HOLCE NEOPUSTIL či CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU).

Hojně byl vyžíván v televizních inscenacích (WATERLOO, BELLEVUE, JULIÁN ODPADLÍK, CHLÉB A PÍSNĚ, PÍŠŤALKA PRO DVA, VILÉM ROZKOČ, BRATŘI KIPOVÉ, JAKO KNÍŽE ROHAN, GOBSECK i CELÝ SVĚT NAD HLAVOU) a seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, MUŽ NA RADNICI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, SANITKA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO či RODÁCI).

Jeho charakteristický a dobře známý hlas se výborně užil v rozhlase („Šťastný princ“, „Don Carlos“, „Jan Hus“, „Idiot“, „Snílek“, „Spartakus“, „Bratři“, „R. U. R.“ atd.) a dabingu (BÍDNÍCI, „ČETNÍK“, „ANGELIKA“, NĚKDO TO RÁD HORKÉ, „MAYOVKY“, VŮNĚ CIBULE, SUDÁ A LICHÁ, HRABĚ MONTE CHRISTO apod. apod.). Karel Houska zemřel 22. prosince 1987 v Praze ve věku jednasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour