Rudolf Jurda

Rudolf Jurda

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér

12. prosince, 1921, Brno, Československo

26. června, 1978, Brno, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1979

Exponát smrti

Film - Thriller


1978

Stopař

Film - Komedie, Drama

Julius a Ethel

Film - Drama


1977

Prokop Diviš

Film - Životopisný, Drama


1976

Náš dědek Josef

Film - Komedie, Historický

Muž, který nesmí zemřít

Seriál - Dobrodružný, Krimi, Drama

Strom vědění dobrého

Film - Životopisný, Drama

Přebytečná pravda

Film - Drama

Člověk odjinud

Film - Drama

Hlavou proti zdi

Film - Drama

V každé kaluži slunce

Film - Drama


1975

Jednou v Karlových Varech

Film - Drama


1974

Ostrov Afrodity

Film - Drama

Šek, na kterém chyběl podpis

Film - Životopisný, Drama


1973

Dny zrady I.

Film - Válečný, Drama, Historický

Dny zrady II.

Film - Válečný, Drama, Historický

Javorová fujarka

Film - Válečný, Drama


1972

Tím hůř, když padnou

Film - Sportovní, Drama

Hnízdo

Film - Drama

Deset dní za lásku

Film


1971

Legenda o živých mrtvých

Seriál - Válečný, Drama


1970

Paradajs

Film - Drama

Pařížská komuna

Film - Drama, Historický


1968

Josefina

Film - Hudební, Komedie

Pozvání spravedlivých

Film - Krimi

Případ korneta Jelagina

Film - Drama, Romantický


1967

Osudná smyčka

Film - Krimi

Den velkého hněvu

Film - Drama


1966

Odysseův návrat

Film - Hudební, Krátkometrážní

Kruté štěstí

Film - Drama

Úspěch

Film

Sjezd abiturientů

Film - Drama


1965

Nespokojenci

Film - Drama

Čtvrtý obratel

Film - Drama


1963

Ivana v útoku

Film - Komedie, Rodinný, Sportovní

Totální kuropění

Film - Drama

Jediná noc

Film

Blátivé cesty

Film

Na zemi

Film - Drama


1951

Pionýr

Film - Krátkometrážní, Rodinný


1949

I andělé ztrácejí trpělivost

Film - Krátkometrážní, Drama


1947

Čtenáři a jejich svět

Film - Dokumentární, Komedie, Krátkometrážní


Režisér

1969

Babbitt

Film - Drama


1968

Poslední etapa

Film - Drama


1967

Osudná smyčka

Film - Krimi

Člověk nikdy neví

Film


1966

Úsměvy po Mahenovsku

Film

Životopis

Rudolf Jurda se narodil 12. prosince 1921 v Brně. Studoval v klášterním semináři, ale nakonec se rozhodl pro divadlo, ke kterému utekl už v sedmnácti letech. Poté v letech 1939 – 1943 hrál u Dětského divadla Kašpárka Turka v Brně a různých divadelních a kočovných společností (Bittlova společnost či Secova společnost) a 1943 – 1945 u Beskydského divadla v Hranicích na Moravě a pražské Uranie. Než nalezl dlouholetou domovskou scénu v brněnském Národním divadle (1948 – 1978), kde působil až do své smrti, prošel ještě pražským Divadlem 5. května (1945 – 1946) a zlínským Divadlem pracujících (1946 – 1948).

Není jistě bez zajímavosti, že Jurda v letech 1970 – 1974 působil v Národním divadle v Brně také jako umělecký šéf činohry (po něm funkci převzal Oldřich Vykypěl). Od konce 50. let se rovněž pravidelně pokoušel o divadelní režii („Deset dnů, které otřásly světem“, Shakespearův „Macbeth“, „Pygmalión“ G. B. Shawa, Jiráskova „Lucerna“ atd.). K hereckému projevu si Rudolf Jurda dopomáhal všemi svými výrazovými prostředky, mimikou, gesty, hlasem a částečně korpulentním zjevem. S kolegy Josefem Karlíkem a Vlastou Fialovou byl považován za průkopníka tzv. brechtovského herectví v Brně.

Svými hereckými výkony (i když byl považován spíše za průměrného herce) obohatil brněnskou kulturu druhé poloviny dvacátého století svými divadelními postavami jako český nadporučík Heinrich Lukáš ve zdramatizovaných „Osudech dobrého vojáka Švejka“ Jaroslava Haška, nedbalý hejtman Dmuchanovský v Gogolově satiře „Revizor“, Hamlet v Shakespearově „Hamletovi“, Artur Uie v Brechtově „Zadržitelném vzestupu Artura Uie“ (1959), Don Juan ve stejnojmenné Molièrově hře (1964) a nebo Čacký ve hře „Hoře z rozumu“ Alexandra Sergejeviče Gribojedova.

Do českého filmu vstoupil už ke konci čtyřicátých let v krátkometrážním snímku I ANDĚLÉ ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST (1949) Ludvíka Tomana jako dělník. O dva roky později, na začátku padesátých let, se stal učitelem v dalším krátkém snímku PIONÝR (1951) Miloše Wasserbauera. O plných dvanáct let později získal svoji první roli v dlouhometrážním dětském a sportovním filmu, otce dvojčat Ivany (Eva Járková) a Igora (Vlastimil Vidlička) Petrů, IVANA V ÚTOKU (1963) Josefa Pinkavy.

K další filmové práci se dostal až o dalších deset let později. Ve Vávrově normalizačním „historickém“ dvojdílném dramatu DNY ZRADY (1973) ztvárnil autentickou postavu nacistického pohlavára a říšského maršála Hermanna Wilhelma Göringa. Do své smrti se převtělil ještě do Dr. Pátka v Kachlíkově komedii NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976) a náměstka Horsáka v příběhu STOPAŘ (1978) Petra Tučka. Snímek STOPAŘ měl premiéru až čtyři měsíce po Jurdově smrti. Na jeho kontě tedy zůstalo pouhých šest filmů, z nichž dva jsou pouze krátkometrážní.

Rudolf Jurda se rovněž zviditelnil v brněnském rozhlase („Podivín“, „Silnice je dlouhá nit…“, „Cesty mužů“, „Příliš mnoho návštěv“, „Tak jak v ráji“, „Brána nesmrtelnosti“, „Amulet“, „Deset dnů, které otřásly světem“, „Zadívejte se na hvězdy“, „Konec dětí“, „Roleta“, „Sny“, „Gypsová dáma“, „Ztracený dopis“, „Cesta zarubaná“, „Sklářská bouře“, „Kapitánova dcerka“, „Člověk, který nezemřel“, „Pani Glembayové“, „Leningradská symfonie“, „Chatrná paměť pana Z.“, „Útěk“, „Pygmalión“, „Pod Mléčným lesem“, „Zlatý chrobák“, „Poslední dny“, „Kudy bloudí Odysseus“, „Královská sonáta“, „Sestra“, „Sny Karla Čtvrtého“, „Vojvodovy narozeniny“ apod. apod.)

Několikrát se vyskytl také v Československé televizi jako režisér Bezouška v JOSEFINĚ (1968) Aloise Hajdy a Nick Latka v dramatu Petra Tučka TÍM HŮŘ, KDYŽ PADNOU (1972). Zahrál si také v dalších inscenacích PARADAJS (1970), JAVOROVÁ FUJARKA (1973), ČLOVĚK ODJINUD (1977) a seriál LEGENDA O ŽIVÝCH MRTVÝCH (1971). Za svoji politickou i hereckou práci získal Vyznamenání Za vynikající práci (1964). Rudolf Jurda zemřel předčasně při autonehodě 26. června 1978 v Brně ve věku nedožitých padesáti sedmi let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.