Herec
2000Film - Dokumentární, Životopisný
1998
Film - Krimi, Drama, Romantický, Historický
1996
Film - Dobrodružný, Rodinný, Fantasy
Mladý Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše
Film - Dobrodružný, Fantasy
1995
Film - Drama, Historický
1994
Film - Hudební, Životopisný, Drama, Romantický
1993
Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek
Seriál - Dobrodružný, Komedie, Pohádka
Seriál - Komedie, Rodinný
Seriál - Rodinný
Shiva und die Galgenblume - Der letzte Film des Dritten Reiches
Film - Dokumentární
1992
Seriál - Dobrodružný, Akční, Historický
1991
Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže
Film - Romantický, Fantasy
Film - Drama
1990
Film - Komedie, Muzikál
1989
Seriál - Dobrodružný, Krimi, Drama, Historický
Film - Psychologický, Drama
Film - Rodinný, Western
Film - Komedie
1988
Film - Válečný, Romantický
Film - Komedie
1986
Film - Komedie, Krátkometrážní
1972
Seriál - Komedie
1961
Film - Dobrodružný, Rodinný
1960
Film - Poetický, Drama
Režisér
1972Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1970
Film - Krátkometrážní, Animovaný
1967
Černá hodinka s Ladislavem Peškem
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
Film - Dokumentární
Seriál - Dokumentární
1963
Hledá se muž, který má dost času
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1959
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
Scenárista
1967Film - Dokumentární
Jiří Patočka se narodil 2. června 1919 v Praze. Zamiloval si filmové umění a, ne však jako herec, začínal od konce 30. let ve Filmových továrnách AB na Barrandově na různých postech ve výrobních štábech. Přes pomocné funkce se po roce 1945 ve znárodněné kinematografii vypracoval až na post zástupce vedoucího produkce a dalších výrobních funkcích v letech 1946 – 1950.
V těchto profesích se př. podepsal u snímků režisérů M. J. Krňanského NIKOLA ŠUHAJ (1947), Františka Sádka a Alfréda Radoka PAROHY (1947), Karla Steklého KARIÉRA (1948), Miroslava Cikána PŘÍPAD Z – 8 (1948) a Čeňka Duby VÍTĚZNÁ KŘÍDLA (1950). Přešel z Filmového studia Barrandov do Krátkého filmu Praha. Zde produkoval, spolurežíroval, režíroval a psal scénáře a náměty (nebo aspoň byl spoluautorem) k řadě krátkometrážním osvětovým, agitačním, populárně naučným, dokumentárním a i animovaným titulům, snímkům a reportážím.
Nejznámější je zřejmě střihový medailon o umění jedno z nejpřednějších herců Národního divadla a filmu NÁRODNÍ UMĚLEC LADISLAV PEŠEK (1959) jenž Jiří Patočka napsal spolu s Josefem Trägerem a spíkrem byl herec z Divadla na Vinohradech Josef Bláha. Až v 60. letech rozšířil Patočka své zorné pole působnosti i na další instituce a obory. Dále pracoval v letech 1963 – 1965 jako vedoucí biografu Ponrepo Filmového ústavu v Praze (dnes Národní filmový archiv), kde připravoval k filmovým projekcím též odborné lektorské úvody pro řadu návštěvníků kina.
Jako spolupracovník na krátkých i minutových animovaných reklamních předělech, medailonech o umělcích a kulturních činovníků a dalších pracoval externě v období 1965 – 1969 pro pražské studio Československé televize. V podobné práci natáčení a připravování krátkých profilů a šotů o dalších kulturních činovnících, umělcích a autorech pokračoval i ve Zpravodajském filmu (1968 až 1969), kde Patočka např. vytvořil práce o americké zpěvačce Elle Fitzgeraldové či o pianistovi a skladateli Duke Ellingtonovi. Často býval zaměňován za herce Josefa Patočku (1914 – 1998).
Jako autor námětu, spoluscénárista (s Adolfem Hoffmeisterem) a režisér zpracoval též s Bohuslavem Šrámkem animovanou krátkou grotesku OSUDY MALÉHO NÁMOŘNÍČKA (1970). A i po odchodu na odpočinek zůstal ve filmografii aktivní. Až v posledních desetiletích svého života využili filmaři jeho ostře řezanou tvář s licousy, plnovousem a knírkem a menší postavou i pro malé a epizodní filmové (a později televizní) roličky. Až jako čtyřicetiletý debutoval v postavě francouzského dělníka v poetické HOLUBICI (1960) Františka Vláčila a až po téměř třiceti letech byl muzikantem v DOTYCÍCH (1988) Vladimíra Drhy a tak podobně.
V 90. letech byl dosti a hojně využíván zahraničními produkcemi a filmaři, jenž po roce 1989 celkem často natáčeli na území Čech a Prahy. Angažovali ho jako nemocného starce (NEHYNOUCÍ LÁSKA / IMMORTAL BELOVED), starého žebráka (SESTRA SPÁNKU / SCHLAFES BRUDER), výrobce fléten (YANKEE Z CONNECTICUTU NA DVOŘE KRÁLE ARTUŠE / A YOUNG CONNECTICUT YANKEE IN KING ARTHUR’S COURT), muže na oslovi (PINOCCHIOVA DOBRODRUŽSTVÍ / THE ADVENTURES OF PINOCCHIO) a nebo jako starého muže (BÍDNÍCI / LES MISÉRABLES).
Též zahraniční televizní produkce ho využily (PRINCEZNA FANTAGHIRÓ / FANTAGHIRÒ – stařec či seriál MLADÝ INDIANA JONES / THE YOUNG INDIANA JONES CHRONICLES – starý hlídač). Patočka spolupracoval i s rozhlasem a jako herec v pozdějším věku s českými televizními inscenacemi (např. RŮŽOVÝ KVĚT) i seriály (BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI…, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, STRAŠIDLA A SPOL., POMALÉ ŠÍPY, ARABELA SE VRACÍ ANEB RUMBURAK ŘÍŠE POHÁDEK atd.).
Jako pamětník vystupoval do vysokého věku v televizních dokumentech, např. VZLETY A PÁDY (2000) Věry Chytilové. Jiří Patočka zemřel již poněkud zapomenut 12. srpna 2003 v Praze ve věku vysokých čtyřiaosmdesáti let. Zemřel patnáct let po své poslední (a zároveň druhé) a dlouhých čtyřicet tři let po své úplně první filmové úloze z české kinematografie.