Jarmila Lhotová

Jarmila Lhotová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1933

Vražda v Ostrovní ulici

Film - Krimi, Drama

Jindra, hraběnka Ostrovínová

Film - Drama, Romantický


1932

Zapadlí vlastenci

Film - Drama


1930

Černý plamen

Film - Drama, Romantický


1929

Adjunkt Vrba

Film - Drama

Loretánské zvonky

Film - Drama

Starý hřích

Film - Drama

Životopis

Jarmila Lhotová se narodila 11. září 1902 ve Vídni jako Jarmila Pošíková. Toužila se stát operní pěvkyní. Kvůli zdravotním problémům na operní dráhu rezignovala a přešla k činohře. Dramatickému herectví se soukromě školila u herečky Národního divadla Evy Vrchlické st. Na pražských jevištích vystoupila pouze několikrát, např. v D 34 u E. F. Buriana, ve Vinohradském divadle v titulní úloze Julie v dramatu „Romeo a Julie“ Williema Shakespeara a v kabaretní scéně Červené eso.

K filmu se mladá Jarmila dostala díky náhodě. Do vinohradských filmových ateliérů A – B jednoho dne doprovodila svou kamarádku, kde si jí všiml režisér M. J. Krňanský, jenž ji ihned nabídl větší úlohu tragické Marcely Pacholíkové, dcery starého Pacholíka (představovaný hercem Karlem Schleichertem) v melodramatu LORETÁNSKÉ ZVONKY (1929) podle románu „Zločin v Loretě“ Karla Ladislava Kukly. Její debutující herecký výkon dnes již bohužel vůbec nemůžeme posoudit, protože se snímek a jeho filmové materiály nedochovaly.

Ještě tentýž rok se její herecká dráha rozbujněla naplno. I když její nejdůležitější herecká dráha neměla dlouhého trvání (všehovšudy jen čtyři roky), převtělila se do sedmi filmových úloh. Získala si jistou oblibu, ale herecky nebyla zrovna nejsilnější. To nezabránilo, aby se ještě roku 1929 zjevila její krásná uhlazená tvář, vřelý úsměv, krátce střižené elegantní černé vlasy a vyvinutá postava ještě ve dvou němých melodramatických snímcích.

Byla manželkou nadlesního Mařana (Karel Hašler) Boženou Mařanovou v dalším melodramatickém filmu M. J. Krňanského ADJUNKT VRBA (1929), jež byl natočen podle stejnojmenného románu Jana Klecandy a krásnou Toničkou Pelikánovou v dramatu STARÝ HŘÍCH (1929). Ve filmových titulcích tohoto díla čteme stejného režiséra a autora předlohy jako u předešlého titulu.

Na samém rozhraní němé a zvukové éry v českém filmu se zjevila v milostném dramatu ČERNÝ PLAMEN (1930) podle stejnojmenného románu spisovatele a dramatika F. X. Svobody jako titulní cikánka Daniela. Tento film (natáčen ještě v roce 1929) je už ale pokládán za zvukový, protože byl pro pražskou premiéru dodatečně ozvučen.

Po dvou letech mohli diváci již naplno slyšet hlas a nepříliš zdatný mluvený projev Jarmily Lhotové v záporné úložce vody Žalákové v posledním filmu, který natočila s režisérem Krňanským a podle dobře známé předlohy Karla Václava Raise ZAPADLÍ VLASTENCI (1932). Dnes už málo známý dramatický snímek (zazněla v něm i národní hymna „Kde domov můj“) měl úspěch zejména u venkovských diváků.

Historický význam Jarmily Lhotové v české kinematografii tví zejména v úloze nešťastně rozvedené Ady Friedmannové v detektivce podle detektivního románu „Muž a stín“ Emila Vachka VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI (1933) režiséra Svatopluka Innemanna s excelentním Jindřichem Plachtou v úloze rozšafného detektiva Klubíčka a Theodorem Pištěkem jako podezřelý z vraždy Zachar – historicky prvním filmu natáčeném v nových filmových ateliérech na Barrandově.

Ještě tentýž rok ztělesnila poslední titulní úlohu statkářovic (Theodor Pištěk a Růžena Šlemrová) dcery Jindry Jarýnové předtím, než po druhém sňatku ukončila svoji kariéru a začala se plně věnovat rodině, v Lamačově milostné JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1933). Po více jak dvanácti letech ji úplně poslední uplatnění v českém filmu nabídl režisér Otakar Vávra ve svém historickém dramatu ROZINA SEBRANEC (1945) natáčeném v posledních válečných měsících a uvedeném až v osvobozené vlasti.

Poprvé byla vdaná za akrobatického letce doktora Zdeňka Lhotu (1896 – 1926), jež tragicky zahynul. Jako vdova se v polovině 30. let provdala za Jana Pachla, majitele čokoládovny RUPA. Její dcerou byla kanadská krasobruslařka Jarmila Pachlová. V roce 1948 emigrovala Jarmila Lhotová s rodinou do Velké Británie a poté do Kanady, kde v poklidu žila dlouhá léta.

V 90. letech, kdy převedla na papír své memoáry „Dreams Upon the Stars: A Memoir of a Century“ / „Hvězdné sny: Paměti jednoho století“ (1997), několikrát navštívila i svoji bývalou domovinu a Prahu. Až do vysokého věku si zachovávala krásu, eleganci a plné duševní zdraví. Jarmila Lhotová zemřela jako nejstarší žijící česká herečka 23. srpna 2006 v americkém Vermontu těsně před svými úctyhodnými stočtvrtými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.