Josef Neuberg

Josef Neuberg se narodil 4. března 1901 v Praze. Odmaturoval roku 1919 na reálce a nastoupil do poštovních služeb (1919 – 1930). Poté se již profesionálně věnoval filmu. Již v roce 1919 se seznámil se scenáristou, hercem a režisérem Josefem Rovenským, který v něm vzbudil zájem o film a přivedl ho do filmového světa.

Nejdříve si několikrát vyzkoušel hereckou práci jako člen bandy (SETŘELÉ PÍSMO), sovětský komisař Aralov (PLUKOVNÍK ŠVEC), kaprál (POSLEDNÍ BOHÉM), podomek v horském hotelu (SŇATKOVÁ KANCELÁŘ) a jako nezaměstnaný (TRHANI). Během němého období 20. let pracoval pro režiséra Rovenského (obdobně jako zpočátku Václav Wasserman) jako anonymní scenárista.

Oficiálně se stal Neuberg scenáristou až na samém sklonku němého období, když jako spoluscenárista a scenárista se např. podílel na Innemannově komedii TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA (1929) a dramatech Medeotti – Boháče BOŽÍ MLÝNY (1929) a Innemanna PLUKOVNÍK ŠVEC (1929). Po roce 1931 postupně v české kinematografii pracoval jako autor námětů, technických a literárních scénářů a textů k písním. Podepsal se pod průměrnými i nadprůměrnými filmovými díly.

Často psal sám nebo ve spolupráci s Františkem Tichým, Jaroslavem Mottlem, Juliem Schmittem, Josefem Hlaváčem a dalšími. Celkem má Josef Neuberg na svém kontě přes sto filmových titulů.

Do roku 1939 napsal například scénáře, náměty, libreta k filmům Svatopluka Innemanna (PSOHLAVCI, POSLEDNÍ BOHÉM, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, MUŽI V OFFSIDU, SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PŘED MATURITOU, VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI, SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ), Miroslava Cikána (ANDULA VYHRÁLA, BATALION, VESELÁ BÍDA, STUDUJEME ZA ŠKOLOU, PŘÍKLADY TÁHNOU, KDYBYCH BYL TÁTOU), Martina Friče (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, HRDINA JEDNÉ NOCI), Jana Svitáka (MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK, TŘETÍ ZVONĚNÍ) a jednou k filmům Vladimíra Slavínského (PRÁVO NA HŘÍCH), Oldřicha Kmínka (MANŽELSTVÍ NA ÚVĚR), Václava Binovce (PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN), Václava Wassermana (BOŽÍ MLÝNY) a Waltera Schorsche (VČERA NEDĚLE BYLA).

Navázal opět jednou starou práci s Josefem Rovenským (ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ). Během německé okupace opět tvořil pro Jana Svitáka (POSLEDNÍ PODSKALÁK), Vladimíra Slavínského (DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ), Václava Wassermana (SOBOTA), Martina Friče (PRSTÝNEK) a nově pro M. J. Krňanského (ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ) a Rudolfa Hrušínského (JARNÍ PÍSEŇ).

Po válce se stejně dobře uplatnil i v nové znárodněné kinematografii. Ovšem pro roce 1945 se na patnáct let spojil do tandemu se scenáristou Františkem Vlčkem (1910 – 1981) a takto ve dvojici tvořili nové komedie, dramata a válečném snímky. Snažili se o žánrovou pestrost svých scénářů.

S Vlčkem tedy napsal scenária pro Vladimíra Slavínského (PRÁVĚ ZAČÍNÁME), Václava Wassermana (NADLIDÉ, PLAVECKÝ MARIÁŠ, NEJLEPŠÍ ČLOVĚK), Martina Friče (PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ, PĚTISTOVKA, BYLO TO V MÁJI, DNES NAPOSLED), Jiřího Lehovce (PŘIZNÁNÍ), Václava Gajera (USMĚVAVÁ ZEM), Bořivoje Zemana (DOVOLENÁ S ANDĚLEM, ANDĚL NA HORÁCH) a Jaroslava Macha (RYCHLÍK DO OSTRAVY). Po filmu RYCHLÍK DO OSTRAVY (1960) se Neuberg v dlouhém hraném filmu definitivně odmlčel.

Před odchodem na penzi ještě napsal s Vlčkem a Zdeňkem Jirotkou námět a scénář ke krátké komediální satiře VĚŠTEC (1963). U Wassermanova dramatu NADLIDÉ (1946) si Josef Neuberg vyzkoušel i práci pomocného režiséra. Opravdu ojediněle psal i pro Československou televizi.

Některé jeho scénáře se dočkaly i dramatizace jako činohra nebo opereta, tř. „U nás v Darmochlebech“, „Dovolená s Andělem“ i „Pytlákova schovanka“ (Vesnické divadlo, ostravské a brněnské Státní divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo J. K. Tyla apod.).

Za scénář k filmu BYLO TO V MÁJI (1950) obdržel Neuberg s Františkem Vlčkem, Martinem Fričem a Jaroslavem Marvanem Státní cenu II. stupně (1951) za rok 1951. Josef Neuberg zemřel 9. dubna 1970 v Praze ve věku devětašedesáti let. Zesnul deset let od scénáře svého posledního dlouhometrážního filmu a sedm let od svého vůbec posledního filmového počinu.

Jaroslav "krib" Lopour