Josef Kotapiš

Josef Kotapiš

Osobnostcsfd.cz

Herec

14. září, 1919, Červená nad Vltavou, Československo

24. června, 1975, Písek, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1972

Návraty

Film - Psychologický, Drama


1970

„Pane, vy jste vdova!“

Film - Komedie, Sci-Fi

Svatby pana Voka

Film - Komedie, Historický


1969

Slasti Otce vlasti

Film - Komedie, Historický

Směšný pán

Film - Drama


1968

Objížďka

Film - Komedie


1967

Údolí včel

Film - Drama, Historický

Dívka s třemi velbloudy

Film - Komedie


1961

Zbabělec

Film - Psychologický, Válečný, Drama


1956

Proti všem

Film - Válečný, Drama, Historický

Legenda o lásce

Film - Pohádka, Romantický

Legenda o lásce (bulharská verze)

Film - Pohádka, Romantický


1955

Jan Žižka

Film - Válečný, Drama, Historický


1954

Botostroj

Film - Drama


1953

Kavárna na hlavní třídě

Film - Krimi, Drama


1951

Mikoláš Aleš

Film - Životopisný, Drama, Historický


1950

Slepice a kostelník

Film - Komedie

Posel úsvitu

Film - Životopisný, Drama, Historický


1949

Rodinné trampoty oficiála Tříšky

Film - Komedie

Revoluční rok 1848

Film - Drama, Historický


1948

Hostinec „U kamenného stolu“

Film - Komedie

Červená ještěrka

Film - Komedie


1947

Nikdo nic neví

Film - Komedie, Válečný

Až se vrátíš...

Film - Krimi, Psychologický, Drama

Tři kamarádi

Film - Komedie


1946

Právě začínáme

Film - Komedie

Pancho se žení

Film - Komedie, Western, Romantický

Hrdinové mlčí

Film - Válečný, Drama

Průlom

Film - Drama


1945

Řeka čaruje

Film - Komedie, Mysteriózní, Poetický


1943

Mlhy na blatech

Film - Drama


1941

Noční motýl

Film - Drama, Romantický

Životopis

Josef Kotapiš se narodil 14. září 1919 v Červené nad Vltavou. Zpočátku nevypadalo, že by mladý Josef chtěl jít k divadlu. Absolvoval obchodní školu a následně odešel na dramatické oddělení brněnské Stání konzervatoře. Po jejím absolvování roku 1939 prošel oblastními divadly v Pardubicích, Kladně a Táboře (1939 – 1945).

Po skončení okupace odešel do Prahy a vystupoval ve Vinohradském divadle (1945 až 1953). Po transformování tohoto divadla na Ústřední divadlo československé armády odešel z Prahy a hrál opět na oblastních scénách v Karlových Varech (1953 – 1955), Mladé Boleslavi (1955 – 1958) a do odchodu na odpočinek v Českých Budějovicích (1958 – 1965).

Josef Kotapiš byl svým zjevem a výrazem předurčen nejčastěji do záporných a nesympatických rolí v českém i světovém klasickém repertoáru. Své postavy nejvíce umocňoval svým hlubokým hlasovým projevem, jímž dokázal interpelovat neurvalce a hrubiány nejasnou artikulací a lajdáckým přednesem. V pozdějším věku, kdy na jeho hlavě přibyla pleš, využíval k vytváření postav i své vysoké čelo. Z jeho divadelních rolí: mlynář a sekerník Braha („Lucerna“) či král elfů Oberon („Sen noci svatojánské“).

Do českého filmu vstoupil ještě za okupace ve třech snímcích, v Čápově dramatu NOČNÍ MOTÝL (1941) se představil jako mladý důstojník ve vlaku, v dalším filmu Františka Čápa MLHY NA BLATECH (1943) se uvedl jako Jakub, syn sedláků Krušných (Jaroslav Průcha a Marie Nademlejnská), a v komedii Václava Kršky ŘEKA ČARUJE (1945), která ale byla dokončena a uvedena až v osvobozené republice, si zahrál menší roli řidiče u Koháků (František Hanus, Růžena Šlemrová a Evelyna Kinská) Pazderu.

Po okupaci, jako člen Vinohrad, se ve znárodněné kinematografii začal objevovat pravidelně – ročně př. i ve čtyřech snímcích. Jeho drsnější projev a vystupování se skvěle uplatnilo při vytváření rolí četníka (PRŮLOM), přihlížejícího (PANCHO SE ŽENÍ), vojáka Tondy (HRDINOVÉ MLČÍ), muže v koženém kabátě (NIKDO NIC NEVÍ), zloděje auta (TŘI KAMARÁDI), řidiče (AŽ SE VRÁTÍŠ…), herce (ČERVENÁ JEŠTĚRKA), revolučního dělníka delegáta (REVOLUČNÍ ROK 1848), pracovníka u Knoppa (POSEL ÚSVITU), venkovana (SLEPICE A KOSTELNÍK), tovaryše z jatek Podešvu (MIKOLÁŠ ALEŠ) a vyšetřovatele vraždy (KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ).

V této době se divákům vryl do paměti v dodnes oblíbených úlohách hrubiána a hlavního záporáka filmu jezdce na Stěně smrti Karla Rabase ve Slavínského komedii PRÁVĚ ZAČÍNÁME (1946), ženicha, jehož nevěsta Blaženka (Věra Kalendová) protrhne sukno u biliáru, v komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948) Josefa Grusse a nájemce penzionu Gastona Košilky v další komedii režiséra Josefa Macha RODINNÉ TRAMPOTY OFICIÁLA TŘÍŠKY (1949), které zakončil svojí nejvýznamnější a jistě největší autentickou historickou postavou italského válečníka Pippo Spana z Ozory, jenž vedl 1. křížovou výpravu proti husitům, ale při bitvě na Vítkově byl společně s císařem Zikmundem (Jan Pivec) poražen vojevůdcem Janem Žižkou (Zdeněk Štěpánek) v závěrečné části HUSITSKÉ TRILOGIE s názvem PROTI VŠEM (1956) režiséra Otakara Vávry.

Od poloviny 50. let, kdy byl vázán na oblastních scénách, se jeho filmografie začala povážlivě tenčit a dostávat časové trhliny. Vystoupil ve snímcích BOTOSTROJ (tajný), JAN ŽIŽKA (velitel žoldnéřů na Staroměstské radnici), LEGENDA O LÁSCE (nejvyšší lékař), ZBABĚLEC (německý důstojník Huber), ÚDOLÍ VČEL (uhlíř), DÍVKA SE TŘEMI VELBLOUDY (montér Dlouhán), OBJÍŽĎKA (Kadraba), SLASTI OTCE VLASTI (strážný), SMĚŠNÝ PÁN (Peřina), SVATBY PANA VOKA (velitel stráží) a „PANE, VY JSTE VDOVA“ (kněz v divadelním představení).

Naposledy se zjevil jako ochotník Suchý hrající sluhu v Matějkově psychologickém příběhu NÁVRATY (1972). Výjimečně spolupracoval také s televizí a rozhlasovými studii („Kdyby všichni chlapi světa“ atd.). Josef Kotapiš zemřel tři roky po své poslední filmové roli v Písku 24. června 1975 ve věku nedožitých pouhých padesáti šesti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.