Josef Koza

Josef Koza se narodil 13. března 1921 ve Dvoře Králové nad Labem. I když studoval na chemické průmyslovce, od mládí se věnoval výtvarnému a divadelnímu umění. Dokončil základní vojenskou službu a bez větší teoretické herecké průpravy nastoupil na profesionální hereckou dráhu. Nejdříve se stal krátce členem pražského Divadla mladých pionýrů (1946 – 1948) a Divadla pracujících ve Zlíně (1948 – 1949). Nakonec do své předčasné smrti působil jako herec ve známém pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1949 – 1976). Několikrát si vyzkoušel i divadelní režii (například v Divadle mladých pionýrů).

Jako realistický a charakterní herec se často přehrával, převážně díky svému zjevu, do postav o hodně starších lidí a dědků již v mladém věku. Jeho naturelu nejlépe slušely svérázné a rázné prosté a lidové kreace, k nimž postavením těla, hlasem, maskou, pohyby, mimikou a pohledem dokázal vtisknou přesnou charakterizaci a výrazně danou povahovou zkratku. Představil se například v inscenacích „Jak se vám líbí“ (O. Kazipísmo), „Jáma“ (Jimmie), „Hrátky s čertem“ (Čert Omnimor), „Popleta“ (Trufaldin), „Revizor“ (Korobkin), „Bouře“ (Stařík), „Idiot“ (Pticyn), „Maryša“ (Strouhal), „Zlý jelen“ (Strachoš), „Les“ (Karp), „Jan Hus“ (Páter Blažej), „Lucerna“ (Mušketýr), „Pygmalión“ (Ironik), „Naši furianti“ (Kožený), „Zločin a trest“ aj.

Debutoval v sedmnácti jako chodec v Cikánově komedii VANDINY TRAMPOTY (1938). Ale na další příležitost si musel počkat osmnáct let. Poté od roku 1956 – už jako profesionál hrál ve filmu pravidelně (ročně třeba i v šesti titulech a prakticky až do své smrti). Nejdříve se představil ve snímcích SYNOVÉ HOR (Kalenda), ŠKOLA OTCŮ (Kaláb), VELKÁ SAMOTA (vesničan), PÁTÉ ODDĚLENÍ (StB Benda), POLICEJNÍ HODINA (dělník), PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT (vězeň), NENÁVIST (muž), ČERNÁ SOBOTA (úředník), REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE (lazebník), POUTA (družstevník Truxa), JARNÍ POVĚTŘÍ (muž na schůzi), LABYRINT SRDCE a ČERNOBÍLÁ SYLVA (zedník), NÁVŠTĚVA (pacient Karel Novák).

Přes 60. léta jako prodavač automobilů (ŽIVOT BEZ KYTARY), družstevník (ZELENÉ OBZORY), strážný SS (BLBEC Z XEENEMÜNDE), řidič (NADĚJE), zednický mistr (ČERNÝ PETR), zřízenec (VYSOKÁ ZEĎ), horník (PRECLÍK), příslušník VB (LÁSKA NEBESKÁ a „RAKEV VE SNU VIDĚTI“), montér v garážích (VOLEJTE MARTINA), listonoš (NIKDO SE NEBUDE SMÁT), hostinský Medonos (HORKÝ VZDUCH), otec (FOTBAL), příslušník StB (TRANSIT CARLSBAD), trenér boxerů (DÁMA NA KOLEJÍCH), náčelník hasičů Hubert (ZÁZRAČNÝ HLAVOLAM), milicionář (NOC NEVĚSTY), dozorce (PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ), technik VB v kombinéze (PO STOPÁCH KRVE), hráč v Cholupicích (ŽENY V OFSAJDU).

A ke konci života se v průběhu normalizace zjevil ve snímcích VÍM, ŽE JSI VRAH… (technik VB), LEKCE (švýcarský strážník), VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ (Pazdera), SMRT ČERNÉHO KRÁLE (vrátný), VLAK DO STANICE NEBE (jeho jediný titulní děda Baudyš), LUPIČ LEGENDA (sazeč), ZLÁ NOC (výpomocný zámečník důchodce Kverka), KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (hluchý podruh), INŽENÝR (mistr na stavbě), PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE (vlakvedoucí), PAVLÍNKA (otec Bártl), MUŽ Z LONDÝNA (nadstrážmistr VB), LIDÉ Z METRA (vrátný Franta), JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (vedoucí traktorové stanice Pechar), HOLKY Z PORCELÁNU (železničář), SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (převozník Karel Prošek) a naposledy HOLKA NA ZABITÍ (opět železničář). Často hrál své epizodky i v krátkých filmech studentů a Studia FAMU.

Jako zdatný pražský herec se využil též v rozhlase („Život začíná znovu“, „Kalinový háj“, „Štěstí nepadá s nebe“, „Komedie o hvězdě“, „Duchcovský viadukt“, „Zapadlí vlastenci“ i „Maryša“), dabingu (PODRAZ, BOSÉ NOHY V PARKU, …A HVĚZDY ZÁŘÍ apod.), televizních inscenacích (CHVÍLE ROZHODNUTÍ, MAŠKARÁDA, LICHÁ STŘEDA, PRVNÍ LÁSKA, LIDÉ NA KŘIŽOVATCE či BŘETISLAV A JITKA) a též seriálech (př. TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, DOBRODRUŽSTVÍ ŠESTI TRAMPŮ, F. L. VĚK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, MY Z KONCE SVĚTA a nebo německý DIE MAGERMILCHBANDE). Josef Koza zemřel náhle 26. března 1976 v Praze, třináct dní po svých pětapadesátých narozeninách. Diváci viděli několik filmových (HOLKA NA ZABITÍ) a televizních projektů Josefa Kozy až po jeho smrti.

Jaroslav "krib" Lopour