Miroslav Nohýnek

Miroslav Nohýnek strávil dětství na Žižkově a již tehdy účinkoval v ochotnickém souboru Pokrok, v době studií na střední průmyslové škole elektrotechnické navštěvoval dramatický kroužek. Po maturitě pak vystudoval herectví na DAMU (1963). Své první divadelní angažmá strávil v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1963-1966), od roku 1966 až do smrti byl pak členem hereckého souboru Divadla S. K. Neumanna, respektive po roce 1990 Divadla pod Palmovkou. Kromě herecké práce se na této scéně uplatnil také jako režisér, pohostinsky působil režijně také v oblastních divadlech mimo Prahu. Nikoli nevýznamná byla také Nohýnkova práce pro rozhlas a dabing.

S filmem přišel Nohýnek poprvé do styku ještě jako student. Ostatně, i jeho první filmová postava ztělesňovala studenta (SPADLA S MĚSÍCE, 1961), ještě předtím se ale objevil také v krátkém studentském filmu Hynka Bočana NENÁVIST (1960), v následujících letech hrál další role mladíků a studentů, větší hereckou příležitost dostal jako fotograf Coufalík v kriminálce STRACH (1963). Jeho další vystoupení před filmovou kamerou byla již jen sporadická, navíc víceméně v epizodních rolích. Od konce 60. let se začal uplatňovat i v televizi, opět jen v nevelkých úlohách. Hrál v inscenacích (POSLEDNÍ DOPIS, 1973; PŮL MILIONU ZA ALVARA, 1979; VIKTOR VELIKÝ, 1987) nebo v televizních přepisech operních děl (RUSALKA, 1975), vidět jsme jej mohli také v několika televizních seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 1968; TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975; NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, 1978). Před filmovou kamerou se Miroslav Nohýnek objevil naposledy krátce před smrtí v komedii BYL JEDNOU JEDEN POLDA II. (1997). Díky Nohýnkově předčasné smrti se počet jeho filmových a televizních titulů uzavřel na čísle 37.

Manželkou Miroslava Nohýnka byla herečka Marcela Nohýnková, rozená Mlacovská (*1948). Měli spolu dvě děti, starší syn Kryštof (*1973) je divadelním hercem.

Pavel "argenson" Vlach