Herec
1989Film - Hudební, Drama
1986
Film - Sportovní, Drama
Seriál - Drama, Historický
Seriál - Životopisný, Drama, Historický
Film - Krimi
1985
Seriál - Dobrodružný
Seriál - Drama, Historický
Film - Hudební, Drama
Film - Drama
1984
Film - Pohádka
Film - Rodinný
1983
Film - Psychologický, Drama
Film - Krimi
1982
Seriál - Krimi, Thriller, Drama
Film - Psychologický, Rodinný
Film - Dobrodružný, Komedie, Rodinný, Sci-Fi
Film - Rodinný
1981
Film - Krimi
Film - Drama
1980
Film - Komedie
Seriál - Komedie, Drama
Film - Drama
Film - Drama
1979
Seriál - Drama
Seriál - Drama
Film - Krimi, Psychologický, Drama
Film - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Drama
1978
Film - Drama
1977
Film - Komedie, Pohádka
Film - Dobrodružný
1976
Film - Komedie, Historický
Film - Komedie
1975
Seriál - Drama
Film - Drama, Historický
Film - Drama
1974
Seriál - Dobrodružný, Krimi, Drama, Akční
Film - Drama, Historický
Film - Komedie, Životopisný, Historický
Film - Drama
1973
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Komedie
1972
Film - Drama
Film - Komedie
1971
Film - Drama
1970
Film - Pohádka
Film - Komedie, Krátkometrážní
1969
Film - Komedie
Pan Větrovský z Větrova a paní Deštná z Dešťova
Film - Pohádka
Film - Drama
1968
Seriál - Drama, Historický
1967
Film - Pohádka, Drama
Film - Komedie
Film - Pohádka, Drama
1966
Seriál - Komedie
Film - Drama
Film - Rodinný
Film - Komedie, Krimi
Film
1965
Film - Drama
1964
Film - Komedie
Film - Drama
1963
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Krimi
1962
Film - Drama
Neomylní: Smrt Garrily Morkovkina
Film - Drama
Film - Drama
1961
Film - Drama
Film - Krátkometrážní, Válečný, Drama
1959
Film - Psychologický, Drama
1958
Film - Psychologický, Drama
Film
1957
Film - Drama
Oldřich Janovský se narodil 23. června 1920 v Praze. Bez větších hereckých školení se stal hercem a hlasatelem Československého rozhlasu a rychle po sobě prošel divadly v Karlových Varech a Olomouci (1945 – 1953), poté i v Českých Budějovicích (1953 – 1956). Nakonec svoji dlouholetou hereckou dráhu ukončil v pražském Divadle E. F. Buriana (1956 – 1984), odkud odešel v čtyřiašedesáti letech nakonec až po svém penzionování. Poté zde ještě krátce pohostinsky vystupoval.
I když opustil divadelní prkna, sám dále účinkoval v televizi a jeho mluvený projev do 90. let pracoval pro rozhlas, dabing a umělecké mluvené slovo i přednes. Byl charakterním hercem, jenž zpočátku hrál i hlavní milovnické postavy, později menší výrazné úlohy v českém i světovém moderním a klasickém repertoáru. Ke svým hereckým postavám Oldřich Janovský přistupoval s hereckou profesionalitou. Nejvýraznější byl jeho hluboký a měkký hlas.
Zahrál si například v inscenacích „Evžen Oněgin“ (Evžen Oněgin), „Rváč“ (Perekatov), „Léto“ (Tomáš Perout), „Přísaha“ (Tonek Machoň), „Křest ohněm“ (rolník Ignác Ható), „Hamlet“ (králevic Fortinbras), „Radúz a Mahulena“ (dřevorubec Vratko), „Mladá garda“ (ředitel Valko), „Lišák Volpone“ (Druhý kupec), „Žižka z Trocnova“ (purkrabí Mikuláš z Pístného), „Vstanou noví bojovníci“ (správce velkostatku Mayer), „Vysoké letní nebe“ (Joch), „Poprask na laguně“ (Patron Toni), „Othello“ (Lodovico) i „Mikuláš Dačický z Heslova“ (mincmistr). Do české kinematografie vstoupil až po svém definitivním příchodu do Prahy.
Zahrál si třeba okresního tajemníka Vratislava Brouska ve filmu ZDE JSOU LVI (1958), brýlatého muže v kavárně v PROBUZENÍ (1959), lékaře v LÉKU (1961) Studia FAMU, cestujícího v dramatu KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE (1961), císaře Zikmunda Lucemburského ve SPANILÉ JÍZDĚ (1963), recepčního v KOMEDII S KLIKOU (1964), funkcionáře ve SKŘIVÁNCÍCH NA NITI (1969), ministra vnitra JUDr. Jana Černého v „rekonstrukci“ DNY ZRADY (1973), předsedu sociálně demokratické strany Antonína Hampla v dramatu DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974), syna Petra v komedii NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976), ředitele Rykla v koprodukční VE ZNAMENÍ TYRKYSOVÉ HORY (1977) a též ředitele pojišťovny v komedii JAK NAPÁLIT ADVOKÁTA (1980).
Koprodukční československo – jugoslávský film SARAJEVSKÝ ATENTÁT (1975) doprovodil Janovský komentářem a v krimi KAM NIKDO NESMÍ (1979) namluvil Eugena Jegorova (docent Zach).
Jeho znělý a silný hlas se skvěle uplatnil i v rozhlasových studiích a na audio nosičích („Dick a jeho kočka“, „Bídníci“, „Legenda o Janovi“, „Tupolev – Jakovlev“, „Štěstí“, „Tři mušketýři“, „Skandály, klatby, ortely ve světové literatuře – Prokurátor čte verše Charlese Baudelaira aneb Rozjímání nad procesem s Květy zla“, „Lunin aneb Smrt Žaka v přítomnosti Pána“, „Lidová suita“, „Tichý Don“, „Vojna a mír“, „Veselohra na mostě“, „O zahradě granátových jabloní“, „Malý velký Paleček“, „Třináct oken“, „Osm kroků“, „Cesta kolem světa za 80 dní“, „Otec Goriot“, „Tragédie člověka“, „Páně Libltův špaček“, „Věc Makropulos“, „Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek“, „Stopařův průvodce vesmírem“, „Richard III.“, „Americká tragédie“, „Pásky na vousy“, „Diplom“, „Evžen Oněgin“, „Hrabě Monte Christo“, „Maigretovy Vánoce“, „Příběh koně“, „Maigret v lázních“, „Maigret chystá léčku“, „Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky“, „Candide aneb Optimismus“ apod. apod.).
Neopomněl ani na dabing (NĚKDO TO RÁD HORKÉ, KDE ROSTE ČERVENÉ KAPRADÍ, FANTOMAS KONTRA SCOTLAND YARD, TY, JÁ A TVŮJ MANŽEL, BOJ O MOSKVU, NOVÁ STRAŠIDLA, MRTVÝ FAVORIT, PŘINUTÍM VÁS ŽÍT, KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO?, ČETNÍK VE VÝSLUŽBĚ, INVAZE, ČERNÝ TALÁR PRO VRAHA, PRACHY V PRACHU, „ANGELIKA“, STEPUJÍCÍ STONOŽKA, LOLITA, MARCO POLO, TOOTSIE, „MAYOVKY“, LETIŠTĚ, POTOPA, NÁVŠTĚVNÍCI atd.), též na televizní filmy (např. ODCHÁZETI S PODZIMEM, DROBÍNEK, O LÍNÉM HONZOVI, SLEČNA RAJKA, SOVÍ HNÍZDO, MĚSÍČNÍ TÓNINA, VZPURNÍ SVĚDKOVÉ a nebo ZÁHADA ZAMČENÉHO POKOJE) a seriály (ELIŠKA A JEJÍ ROD, SŇATKY Z ROZUMU, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, PLECHOVÁ KAVALÉRIE, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, DNES V JEDNOM DOMĚ, GOTTWALD, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA či ZLÁ KREV).
Získal Cenu Senior Prix (1994). Herec Oldřich Janovský zemřel 5. května 2006 v Praze, více jak měsíc před svými osmdesátými šestými narozeninami.