Václav Halama

Václav Halama

Osobnostcsfd.cz

Herec

22. října, 1916, Rakousko-Uhersko

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1972

Šest medvědů s Cibulkou

Film - Komedie, Rodinný

Dotek motýla

Film - Poetický, Romantický

Slepé střevo

Film - Komedie


1971

Petrolejové lampy

Film - Drama

My tři a pes z Pětipes

Film - Rodinný

Silvestrovské kousky Františka Housky

Film - Komedie, Krátkometrážní

Boty

Film - Drama


1970

Lucie a zázraky

Film - Komedie, Rodinný

Nevěsta

Film - Komedie, Drama

Svatá hříšnice

Film - Komedie, Muzikál

Návštěvy

Film - Povídkový, Drama


1969

Světáci

Film - Hudební, Komedie

Zabil jsem Einsteina, pánové...

Film - Komedie, Sci-Fi

Po stopách krve

Film - Krimi

Panenství a kriminál

Film - Komedie

Hvězda

Film - Komedie, Drama

Jak se dělá divadlo

Film - Komedie, Krátkometrážní, Drama


1968

Spalovač mrtvol

Film - Horor, Komedie, Psychologický, Thriller, Drama

Pasťák

Film - Drama

Zločin v šantánu

Film - Hudební, Komedie, Krimi

Naše bláznivá rodina

Film - Komedie, Rodinný

Ohlédnutí

Film - Psychologický, Drama

Kulhavý ďábel

Film - Hudební, Komedie

Muž na útěku

Film - Krimi, Drama

Červená kůlna

Film - Rodinný

Těch několik dnů...

Film - Drama


1967

Muž, který stoupl v ceně

Film - Komedie

Ta naše písnička česká

Film - Hudební, Komedie, Romantický

Jak se zbavit Helenky

Film - Komedie, Drama

Zločin a trik II.

Film - Komedie, Krimi, Povídkový

Reorganizace

Film - Krátkometrážní


1966

Znamení Raka

Film - Krimi, Psychologický, Drama


1965

Sběrné surovosti

Film - Komedie, Krátkometrážní

Horký vzduch

Film - Komedie, Drama


1949

DS-70 nevyjíždí

Film - Drama

Životopis

Václav Halama se narodil 22. října 1916 zřejmě v Praze. Po celý svůj život pracoval jako divadelní kulisák pro různá pražská divadla a později byl zaměstnán u Československého státního filmu jako pracovník dekorační techniky Filmového studia Barrandov. Jako zaměstnanec FSB se Halama roku 1959 účastnil Mezinárodního kongresu filmové techniky ve Francii.

O jeho původu, soukromí a dalších osudech nemáme žádné další zprávy. Především proto, že nebyl klasickým hercem či filmařem, ale „jen“ dělníkem barrandovských ateliérů. Už pouze fakt, že se Halama zdržoval a pracoval ve filmových ateliérech, ho později přivedla i před filmovou kameru jako herce epizodních rolí.

Poprvé se na českém filmovém platně zjevil ve 40. a v 50. letech v epizodních miniaturních úlohách ve snímcích DS – 70 NEVYJÍŽDÍ (1949) Vladimíra Slavínského a dětské DOBRODRUŽSTVÍ NA ZLATÉ ZÁTOCE (1955) Břetislava Pojara.

Ovšem pravidelné účinkování ho čekalo až o deset let později, když jeho kulaté a ostře řezané tváře, výrazného obočí, svérázného slovního projevu a mimiky, furiantství a nevšedního výrazu obyčejného mudrlantského muže z lidu využil jako neherce – „naturščika“ režisér Juraj Herz v postavě pábitelského pracovníka sběrny surovin Hanti ve středometrážní komedii na námět povídky spisovatele Bohumila Hrabala „Baron Prášil“ ze sbírky „Perlička na dně“ pod názvem SBĚRNÉ SUROVOSTI (1965).

Režisér Juraj Herz využíval Václava Halamu i v dalších filmech druhé poloviny 60. a první 70. let. Pod jeho režijním vedení se představil jako trafikant v psychologickém dramatu ZNAMENÍ RAKA (1966), ošetřovatel v hudební komedii KULHAVÝ ĎÁBEL (1968), zaměstnanec krematoria Pelikán ve slavné tragikomedii SPALOVAČ MRTVOL (1968) podle novely Ladislava Fukse a jako kočí Hans v dramatu podle románu Jaroslava Havlíčka PETROLEJOVÉ LAMPY (1971). Jeho přirozeného lidového temperamentu využívala i řada dalších režisérů (například v roce 1968 se Václav Halama naráz objevil v devíti snímcích).

Postupně u jiných režisérů od roku 1965 představoval Řeka Panikose v Gajerově HORKÉM VZDUCHU (1965), hlídače v parku v Podskalského hudební komedii TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ (1967), opilce v hospodě v komedii JAK SE ZBAVIT HELENKY (1967) Václava Gajera, zedníka v Podskalského a Moravcově tragikomedii MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ (1967), dědu s hračkami v Hanibalově filmu ČERVENÁ KŮLNA (1968), ledaře ve Valáškově komedii NAŠE BLÁZNIVÁ RODINA (1968), kulisáka ve snímku ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968) Jiřího Menzela, partyzána v Mášově OHLÉDNUTÍ (1968), mistra ve Sklenářově díle MUŽ NA ÚTĚKU (1968), prodavače párků v česko – francouzském dramatu TĚCH NĚKOLIK DNŮ… (1968) Yvese Ciampiho a muže s legitimací v Bočanově PASŤÁKU (1968, 1990).

60. léta zakončil ještě lešenářem v komedii Zdeňka Podskalského SVĚTÁCI (1969), hostem na pohřbu Ferdáčkem v Hanibalově HVĚZDĚ (1969), Josefem v komedii PANENSTVÍ A KRIMINÁL (1969) Václava Lohniského, pomocníkem nosiče v Lipského Sci – Fi ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (1969) a domácím v Schulhoffově krimi PO STOPÁCH KRVE (1969).

A první tři roky 70. let se Halama uvedl jako muž z lidu v Suchého NEVĚSTĚ (1970), i muž s legitimací v Čechově SVATÉ HŘÍŠNICI (1970), hlídač v ZOO a železničář v Kovalově LUCII A ZÁZRAKY (1970) a MY TŘI A PES Z PĚTIPES (1971), vězeň ve zničené NÁVŠTĚVY (1970) a naposledy železničář v Lipského ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKOU (1972).

V obdobných postavách se objevil taktéž v Československé televizi (např. filmy a inscenace ZLOČIN A TRIK II., JAK SE DĚLÁ DIVADLO, SILVESTROVSKÉ KOUSKY FRANTIŠKA HOUSKY a nebo DOTEK MOTÝLA atd.), kde ho taktéž občas režíroval Juraj Herz. Po roce 1972 se v naší české kinematografii nadobro odmlčel.

S největší pravděpodobností krátce po tomto roce v naprosté tichosti a v zapomenutí v Praze zemřel. Bohužel neznáme ani přesný den, měsíc a rok jeho úmrtí. Přestože právem patří do dějin české kinematografie, především 60. let, nejen svým zaměstnáním filmového stavaře, ale hlavně především svými filmovými svéráznými kreacemi, je dnes už pozapomenut.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.