Milan Vágner

Ve filmu představitel epizodních rolí, jinak ale výrazná osobnost brněnského divadelního herectví, Milan Vágner, pochází z Ivanovic na Hané, kde také vyrůstal a po střední škole odešel do Brna, kde vystudoval herectví na JAMU (1953). Po absolutoriu nastoupil do Městského oblastního divadla v Opavě, kde strávil prvních šest let své herecké dráhy (1953-1959). Do této doby také spadá jeho debut před filmovou kamerou, jednalo se ale jen o epizodní výstup ve filmu TANKOVÁ BRIGÁDA (1955). Po získání prvních zkušeností přešel na významnější scénu Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, kde ale působil jen dvě sezóny (1959-1961).

V roce 1961 získal Milan Vágner angažmá ve Státním divadle v Brně (dnešní Národní divadlo), kde setrval až do svého odchodu do penze koncem osmdesátých let. Nikdy nebyl představitelem stěžejních rolí, ale dlouhodobě patřil k oporám hereckého souboru přední brněnské divadelní scény a hrál v desítkách představení různých žánrů. V roce 1975 obdržel za své kreace na jevišti Cenu Českého literárního fondu.

Filmografie Milana Vágnera se rozrůstala jen velmi pozvolna, což stejně jako u řady jiných herců mělo příčinu především v mimopražském divadelním angažmá. V umělecky hodnotném snímku ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1965) vytvořil nevelkou postavu laboranta. Později pracoval několikrát pro televizi, převážně v jejím brněnském studiu, před filmovou kameru se vrátil až v pokročilém věku, kdy vytvořil několik výraznějších epizodních postav v dětských filmech natočených ve studiu v Gottwaldově (MALINOVÝ KOKTEJL, 1982; VŠICHNI MAJÍ TALENT, 1984; HURÁ ZA NÍM, 1988). Mezitím ztvárnil svou zřejmě nejvýraznější kreaci opět před televizní kamerou a znovu po boku známých brněnských herců (PLUKOVNÍK STARBOTTLE A KRÁSNÁ ŽALOBKYNĚ, 1985). Výjimečně se objevoval také v seriálech (RODÁCI, 1988) nebo v koprodukčních filmech zahraničních produkcí (KAŠPAR HAUSER, 1993).

Mimo jeviště a kameru se Milan Vágner uplatnil také před rozhlasovým, případně dabingovým mikrofónem. V brněnském rozhlasovém studiu účinkoval v inscenacích, ale pořídil také čtené nahrávky slavných literárních předloh. Nelze opominout ani jeho pedagogickou činnost – od roku 1978 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Pavel "argenson" Vlach