Herečka
1984Film - Hudební, Životopisný, Drama
1976
Film - Psychologický, Drama
1974
Film - Hudební
1972
Film - Hudební, Komedie
Film - Hudební
1971
Film - Rodinný, Drama, Romantický
1967
Film - Psychologický, Drama
1964
Film - Dobrodružný, Komedie, Fantasy, Historický
Film - Komedie, Krimi, Povídkový
1961
Film - Krátkometrážní, Romantický
1960
Film - Krimi, Drama
1959
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama
1958
Film - Komedie, Povídkový
Film - Drama
Film - Drama
1947
Film - Komedie, Válečný
1940
Film - Rodinný, Drama
Operetní herečka Eva Šenková pocházela z Plzně, kde také vyrůstala a absolvovala zde i své první kroky na cestě za uměleckou dráhou – v soukromé škole Josefa Judla se učila balet, zatímco ve zpěvu se školila u Ferdinanda Ledviny. Již v devíti letech stanula na jevišti Městského divadla v Plzni jako členka baletu, ve třicátých letech pak vstoupila na pražské scény, napřed jako sólistka operety v Divadle U Nováků (1934-1941), načež následovalo angažmá ve Švandově divadle (1941-1942). Tehdy také prošla filmovým křestem nevelkou postavou studentky Olinky ve filmu PROSÍM, PANE PROFESORE! (1940).
Operetnímu žánru zůstala Eva Šenková věrná i po válce, v letech 1945-1947 hrála a zpívala v Divadle Na Fidlovačce, poté v letech 1947-1954 působila v Krajském divadle v Olomouci, kde účinkovala například v Boccaciovi nebo Divotvorném hrnci. Omezení operet v repertoárovém naplnění všech divadel vedlo k tomu, že nakonec se Šenková vrátila do Prahy na jednu z mála scén, která se tomuto žánru věnovala i nadále; od roku 1954 byla Eva Šenková sólistkou Hudebního divadla v Karlíně. Tady pak působila až do svého odchodu do penze a široké uplatnění našla v klasických i moderních operetách.
K práci před kamerou se Eva Šenková vracela jen příležitostně, nejvíce na přelomu 50. a 60. let, nicméně vždy jen v epizodních úlohách. Po postavě operetní subrety ve filmu NIKDO NIC NEVÍ (1947) byla filmaři oslovena znovu až po jedenácti letech, kdy si zahrála dámu v divadle ve zdařilém titulu MORÁLKA PANÍ DULSKÉ (1958). Po několika dalších nevelkých rolích v dnes již zapomenutých filmech se znovu připomněla divákům v kvalitních filmařských počinech 60. let. Jako hraběnka se objevila ve filmu BLÁZNOVA KRONIKA (1964), ve válečném dramatu DITA SAXOVÁ (1967) pak dostala roli majitelky starožitnictví. Ve slavné zfilmované BABIČCE (1971) hrála správcovou a naposledy před kamerou stála ve slovenském filmu KONCERT PRE POZOSTALÝCH (1976).
Eva Šenková byla provdaná za herce a režiséra Frantu Paula (1898-1976), s nímž se seznámila v Olomouci, poté spolu pracovali i v Karlíně. V rodičovských šlépějích kráčí jejich dcera, známá herečka Jana Paulová (*1955). Eva Šenková zemřela v Dobříši 3. prosince 2004 ve věku 81 let.