Jiří Pravda

Jiří Pravda se narodil 19. června 1916 v Praze jako Jiří Čvančara do rodiny majitele drogerie. Do šesti let vyrůstal v Lublani, absolvoval obecnou školu na Zbraslavi a gymnázium v Praze. Už za studií hrál ochotnické studio a byl členem Dramatického studia Čin. Odešel studovat na vysokou školu medicínu, ale po pěti semestrech přešel na farmacii. Na začátku okupace (1940) byl ale při uzavírání vysokých škol nacisty jako studentský funkcionář zatčen gestapem a měl být převezen do koncentračního tábora Buchenwald. Z transportu však utekl a s falešnými doklady jako Jiří Pravda zůstal v protektorátu.

A začal hrát v Lesíkově kočovné společnosti (1940), Horáckém divadle v Třebíči (1941 – 1943) a poté kladenském Městském divadle (1943 – 1945). V letech 1945 – 1948 byl divadelním režisérem Janem Škodou přijat do pražského Realistického divadla na Smíchově, kde se seznámil a v roce 1946 i oženil s herečkou Hanou Bělskou (1916 – 2008). Na této scéně využil své zkušenosti z kočovných angažmá pro úlohy charakterně komicko konverzační (např. v inscenacích „Don Juan“, „O myších a lidech“, „Škola manželů“, „Večer tříkrálový“, „Velbloud uchem jehly“, „Veselé paničky windsorské“ aj.).

V této době také zanechal otisk v české znárodněné kinematografii. Ztvárnil si mladého muže v krátkém dramatu režiséra K. M. Walló SVÁTEK MATEK 1945 (1946), gestapáka v Čápově dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL (1946), pána v komedii POLIBEK ZE STADIONU (1947) Martina Friče, nemravného souseda Kokse v Radokově a Sládkově komedii PAROHY (1947), herce v divadelní šatně v nedokončeném filmu KŘIŽOVATKA (1947) Františka Čápa, Ing. Jana Tarabu v Makovcově krátkém osvětovém kriminálním snímku ŽIJÍ MEZI NÁMI (1948) a Kavana v detektivce KŘÍŽOVÁ TROJKA (1948) Václava Gajera.

Roku 1948 Jiří Pravda emigroval s manželkou a synem, pozdějším odborníkem na východoevropskou politiku Dr. Alexem Pravdou (*1947), do Paříže. Zajímavostí je, že emigroval, i když měl od příští sezóny nastoupit do činohry Národního divadla. Kvůli nezískání pracovního povolení manželé ihned odešli do australského Melburne, kde v letech 1949 – 1956 byli provozovatelé vlastní divadelní společnosti Tana. Roku 1956 se nakonec definitivně přestěhovali do Anglie. Pod jmény George Pravda a Hana Maria Pravda se oba manželé herecky celkem slušně uchytili. Pravda pokračoval ve své dráze charakterních postav na londýnských jevištích Globe Theatre, Old Vick, Haymarket Theatre, Hamstead Theatre, Oxford Playhouse. Není bez zajímavosti, že se na divadelních prknech setkal i s hercem Laurencem Olivierem.

Herecky se uplatnil i v anglických a hollywoodských filmech: představoval německého důstojníka (SCHŮZKA PŘI MĚSÍČKU / ILL MET BY MOONLIGHT, 1957; NO TIME TO DIE, 1958), Karewského (BATTLE OF THE V – 1, 1958), Vladislava Kutzeho ve čtvrté bondovce režiséra Terence Younga se Seanem Connerym THUNDERBALL (1965), Wulfa (INSPEKTOR CLOUSEAU, 1968), kapitána Erlicha (PONORKA X – 1 / SUBMARINE X – 1, 1968), Dr. Fredericka Brandta (FRANKENSTEIN MUSÍ ZEMŘÍT / FRANKENSTEIN MUST BE DESTROYED, 1969), ruského trenéra (S*P*Y*S, 1974), ruského ekonoma (DALŠÍ MUŽ / THE NEXT MAN, 1976), francouzského farmáře (HANOVER STREET, 1979), svatého Brehereta (NEBE, PEKLO, RÁJ / HOPSCOTCH, 1980) a nebo generála Borova (OHNIVÁ LIŠKA / FIREFOX, 1982).

V Anglii pracoval rovněž pro televizi, hrál v televizních inscenacích (THE OFFSHORE ISLAND, THE SECRET AGENT či GULAG) a seriálech (MAIGRET, THE AVENGERS, THE SAINT, DOCTOR WHO, CALLAN, THE PRISONER, PROFESIONÁLOVÉ / THE PROFESSIONALS, HOLOCAUST, RICHARD WAGNER atd.), z nichž nejvýznamnější byla jeho účast na projektu JÁ, CLAUDIUS / I, CLAUDIUS (1976). S chotí vystupoval také v česky mluvených hrách při rozhlasovém vysílání BBC.

Jeho nedokončené memoáry „Přijeli herci – zavřete slepice“ zpracovala věrná manželka do společné vzpomínkové knížky „Krátké povídky z dlouhého života“ (1999). Předčasná smrt zabránila hercovi zažít pád železné opony a návštěvu staré vlasti. Česko – anglický divadelní a filmový herec Jiří – George Pravda zemřel 30. dubna 1985 v Londýně ve věku nedožitých šedesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour