Zdeněk Blažek

Zdeněk Blažek se narodil 29. prosince 1926 v Praze. S hereckou kariérou započal ještě za války jako člen Divadla Rokoko. Po okupaci započal profesionální hereckou kariéru jako herec Oblastního divadla českého severovýchodu v Náchodě (1945 – 1947), které bylo především zájezdovou scénou.

Během krátké doby prošel zájezdové Vesnické divadlo (1950 – 1951) a Krajské oblastní divadlo v Jihlavě (1951 až 1952). Následně definitivně zakotvil v Praze, kde do 60. let vystupoval v menších divadlech, často restauračního typu (mj. Kinovarieté Světozor, Divadlo Estrády a satiry, Kabaret U Fleků, Kabaret u sv. Tomáše či Alhambra).

Krátce hostoval také v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1966 – 1969) a v pokročilém věku ještě v Městském divadle v Mostě (1988 – 1989, 1997 – 2001 a 2004 – 2005). Zdeněk Blažek byl především hercem komediálního žánru, jímž si sám dopomáhal především charakteristickým hlasem, postavou a kulatým obličejem.

Objevil se mj. v divadelních dramatech „Divotvorný klobouk“ (Karel), „Ruská otázka“ (Hardy), „Třicet stříbrných“ (Frederick Selwin), „Svatba s věnem“ (Nikolaj T. Kuročkin), „Jarní hromobití“ (Švec Hejl), „Na jih od 38. rovnoběžky“ (Johnson), „Komedie o umlčení“ (Žid Eman, Dismas, Abrahám a Doktor Rudolf), „Komedie omylů“ (Sluha), „Popelář přichází“ (Calmar), „Zvonokosy“ (Sakumpak), „Jan Hus“ (Biskup) atp.

V mosteckém divadle se předvedl jako Votruba („Lucerna“), Vrah („Mistr a Markétka“), Muž („Balada pro banditu“), Policajt a Městská honorace („Revizor“), Horina („Zlý jelen“), Carda a Příslušník SNB („Šakalí léta“) atd. Nesmí být zaměňován za svého kolegu, divadelního a filmového herce Zdeňka Blažka (1922 až 1984) z Brna, nebo za hudebního skladatele, teoretika a pedagoga Zdeňka Blažka (1905 – 1988).

Do našeho filmu vstoupil Zdeněk Blažek už na konci 50. let (často hrál v komediích a ve filmech režiséra Václava Vorlíčka). V 50. a 60. letech natočil jako herec několik snímků SLEČNA OD VODY (koupající se muž), studentský film POZOR! DÍTĚ? (muž), KDO CHCE ZABÍT JESSII? (lékař) a KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY (agent).

Ovšem pravidelněji začal ve filmu hrát až v 70 (a hlavně v 80.) letech. Během první dekády normalizace byl dvakrát novinářem („PANE, VY JSTE VDOVA!“ a LEKCE), příznivcem Slávie (ŽENY V OFSAJDU), pacientem (DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD), dvakrát číšníkem (BOUŘLIVÉ VÍNO a COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT), ve dvojroli mužem nesoucím baldachýn a členem kapely (NÁŠ DĚDEK JOSEF) a majitelem agentury Wienapress Jastrebským (ČAS PRACUJE PRO VRAHA).

Více příležitostí, ovšem opět jenom epizodního rázu, získal i ve druhé normalizační dekádě – v 80. letech, do kterých vstoupil rolí výčepního v bláznivé komedii Tomáše Svobody BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (1980).

Svojí filmografii tedy doplnil tituly KOUZELNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (zřízenec), LEVÉ KŘÍDLO (starosta), OČI PRO PLÁČ (příbuzný), ATOMOVÁ KATEDRÁLA (mistr Vícha), RUMBURAK (strávník), S ČERTY NEJSOU ŽERTY (rychtář), JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT (promotor), PŘÁTELÉ BERMUDSKÉHO TROJÚHELNÍKU (řemeslník OPBH), FIGURKY ZE ŠMANTŮ (horník), SETKÁNÍ (vrchní), ČEKÁNÍ NA PATRIKA (strážmistr VB) a OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM (lékař na gestapu).

Po roce 1989 utvořil už jen svojí jedinou, ale zároveň největší, postavu svérázného dědečka rodiny Karafiátů, jenž omaluje autobus rodinné „cestovky“ v Růžičkově „privatizační“ komedii TRHALA FIALKY DYNAMITEM (1992).

Rovněž pracoval pro rozhlas („Baron Blecha“, „MAG“, „Žabákova dobrodružství“ aj.), televizní filmy (př. JAKUB A MODŘINKA), seriály (SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, DRUHÝ DECH, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY apod.) a především pro dabing (TETOVANÝ, MUŽ Z RIA, CARTOUCHE, DVA ROKY PRÁZDNIN, NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI, CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ, TÁTA V SUKNI, JAK UKRÁST VENUŠI, ŠIMON A MATOUŠ JEDOU NA RIVIÉRU, SUPERPOLDA či ASTERIX A OBELIX). Získal Cenu Senior Prix (1997).

O devět let později Zdeněk Blažek zemřel v pozapomenutí 5. 10. 2006 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour