Miroslav Masopust se narodil 28. listopadu 1943 v Praze. Učarovala mu herecká práce a v roce 1966 vystudoval herectví pražské DAMU. Celá jeho divadelní kariéra se odehrála v Praze. Přes Divadlo S. K. Neumanna (1966 – 1967) a Divadlo za branou Otomara Krejči (1967 – 1971) se v roce 1971 dostal do Městských divadel pražských, kde pracoval až do roku 1991, a potom hostoval (zejména na její scéně Rokoka).

Na divadelních prknech vytvářel zpočátku milovnicky komické úlohy, poté rovněž charakterní úlohy mladých mužů a hrdinů v českém i světovém repertoáru. Ke konci života na něho už zbyly jen, stejně jako ve filmu, rozhlase, dabingu a televizi, malé a epizodní roličky. Přesně využíval svoji sličnou tvář, vysokou urostlou postavu, příjemný hlas a mimické schopnosti. Zahrál si tř. v inscenacích „Přelet nad hnízdem kukačky“, „Rychlé šípy“, „Bezva finta“ nebo „Zelený papoušek“.

V českém filmu téměř vždy dostal jen pár a několik málo příležitostí, v pozdějších létech v hodně velkých časových intervalech. Poprvé se zjevil jako vrchní číšník v povídkovém snímku MATURITA ZA ŠKOLOU (1973). Do konce 70. let se uvedl jako taxikář Béďa Hustoles (KDO HLEDÁ ZLATÉ DNO), tatínek (film FAMU SPI DĚŤÁTKO SPI) a i historická postava tradičního politika Dr. Karla Mattuše (PŘÍBĚH LÁSKY A CTI). V této době si zahrál i nejvýraznější filmovou úlohu, namyšleného zahraničního vodníka Rolfa ve Vorlíčkově komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974).

Nic se pro něj nezměnilo ani v 80. a 90. letech, to se představil jen ve snímcích DOSTIH (závodní žokej Týml), PODFUK (Dr. Rudolf Petřík), CESTA DO ITÁLIE (doktor Merta), BLOUDĚNÍ ORIENTAČNÍHO BĚŽCE (Hanousek), NEBÁT SE A NAKRÁST (sochař) a nebo PANIC JE NANIC (děda s viržinkem). V sedmdesátých letech Masopust daboval v českých snímcích také úlohy tatínka Pavla (PAVLÍNKA) a Měsíčníka (PRINC A VEČERNICE). Jak vidno z filmových análů a filmografií, česká kinematografie byla Masopustovi macešsky lakomá (aspoň, že v letech 2001 – 2005 byl opět přijat do Městských divadel).

Více než ve filmu se Miroslav Masopust uplatnil v rozhlase („Malá mořská víla“, „Kralování pro zasmání aneb Kraslice urozené paní slepice“, „Růže a prsten“, „Pan Artur Kipps vstupuje do společnosti“, „Zpěvy rolnické“, „Galerie humoru“, „Zlatovláska“, „Vyprávění o Šmoulech“, „Výstřely u hřbitovní zdi“, „Kašpar noci“, „Snílek“, „Zajíc Košťálek“, „Čertík Perejda“, „Muzikantská pohádka pro tuze pěknou princeznu“, „Tlustý pradědeček“, „15 případů Sherlocka Holmese“, „Nikola Šuhaj loupežník“, „Baron Blecha“, „O čem zpívaly labutě“, „O Ječmínkovi“, „Příběh manželky“, „Buryga“, „O Matějovi a Majdalence“, „Anulka a pan Pětiočko“, „Domovské právo“, „Dobrodružství ve West Poley“, „Jitřenka naší slávy“, „Bílé apartmá“, „Vyšší pragmatismus“, „Zkáza Titaniku“, „Hodina pod radniční věží“, „Někdo rád chladnou“, „Jenovéfa“, „Čech a Němec“, „Boský osud“, „Zastaveníčko“, „Krvavá svatba“, „Černá dáma dává mat“, „Javorová víla“, „Co se v mlejně semlelo“, „Zelený svět“, „Ze života hmyzu“, „Náměstíčko“, „Maryla“, „Lázňařky“ aj.), na gramofonových deskách a jiných audio nosičích („Pohádkové album“, „Milostné dialogy“, „Štěpánka a její televizní kamarádi“, „Obsluhoval jsem anglického krále“, „O sedmi dnech“, „Neználkovy příhody“, „Neználek ve Slunečním městě“, „Noc na Karlštejně“ atd.).

O něco méně spolupracoval s televizními inscenacemi (POPEL, JOSEFINA, PADLA KOSA NA KÁMEN, O EMÍNCE A HAVLÍČKOVI, POSLEDNÍ KONCERT, BÍLÁ KOČIČKA, O HRUŠKÁCH UŠATKÁCH A JABLÍČKU PAROŽÁTKU, ŽLUTÝ KVÍTEK, TANEČEK PŘES DVĚ PEKLA, SEDMIPÍREK, HRABĚ LUXEMBURG, MYKOLKO – HOP!, ZIKMUND, ŘEČENÝ ŠELMA RYŠAVÁ, PANÍ LIŠKA či O CHYTRÉ MARINĚ), seriály (SOUDNIČKY, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, DNES V JEDNOM DOMĚ, PIHULKA A KAŇKA, ZLÁ KREV, GOTTWALD, HVĚZDY NAD SYSLÍM ÚDOLÍM a NÁHRDELNÍK) a dabingem (ŽIJEŠ JENOM DVAKRÁT, SAMOTÁŘ, UPRCHLÍCI, KORUNNÍ PRINC, STAROSTLIVÍ MEDVÍDCI, HONBA ZA DIAMANTEM, TOUHA SMRTI, PRACHY V PRACHU, DOKTOR V DOMĚ, CASINO ROYALE, DOMOVNÍK, RÁNA DEŠTNÍKEM, STÍHAČI, NA START! apod.). Miroslav Masopust zemřel ve svém pražském bytě před 8. červencem 2009. Zesnul v nedožitém věku šedesáti šesti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře