Michal Němec

Michal Němec – zakladatel a frontman skupiny Jablkoň, založené v roce 1977. Po nesmělých začátcích pak v roce 1980, jeho slovy: „vylezli z prádelny a jiných panelákových zkušeben, neboť ve svém nadšeném hudebním harašení odhalili stopy vyjímečnosti a geniality“.

Zakládající členové: Michal Němec – zpěv, kytara, perkuse (*1949), Ivan Podobský - bicí, zpěv, perkuse (*1956) a Ingo Bellmann - kytara, zpěv (1949-2012). Nedávno zesnulý Ingo Bellmann, absolvent ČVUT, z kapely odešel v roce 1994 kvůli svým obchodním činnostem (mimo jiné byl i obchodním ředitelem Syntea software group a.s., zabývající se IT technologiemi), ale nadále s kapelou zůstával v kontaktu a příležitostně i autorsky spolupracoval až do své náhlé a nečekané smrti při sportování. Od počátků po dobu téměř pětadvacet let byl až do své smrti v roce 2008 v podstatě právoplatným členem skupiny také zvukař Petr Werner.

V 80. letech se Jablkoň účastnila mnoha festivalů a přehlídek různých hudebních žánrů včetně jazzových ,folkových i trampských (Porta, Svojšický Slunovrat, Mohelnický dostavník...) Jejich písně, podmanivě neklidné, často sestávající z kakofonie zvuků zběsile pádící vpřed se staly, také kvůli minimu obsahovaného textu, oříškem pro nejednoho normalizačního cenzora. Na svou první desku si museli dlouho počkat, Československý rozhlas jejich písničky nehrál a tak se s nimi mnozí lidé poprvé seznamovali třeba jen z amatérsky pořízených nahrávek z koncertů kolujících republikou.

Ovšem pouze poslouchat Jablkoň z nahrávek je zoufale dietní způsob užívání. Tento nespoutaný živel je k plnému uchopení nezbytné hlavně zažít přímo na živém koncertu, jako se tenkrát v dávných dobách zjevili i přede mnou. Neboť ani dobrý hudební sluch nezaručuje, že při pouhém poslechu z desky uhodnete původ použitých zvuků. Řečeno s hudebním publicistou Jiřím Černým : „Jablkoň rozezníval shluk bicích nástrojů a perkusí, jejichž pouhé vyjmenování se čte jako surrealistická báseň: svazek klíčů, hustilka, valcha, měšec s mincemi, nožní tamburína, obří lusky a desítky podobných...".

První, tehdy ještě LP-deska, skupině vyšla až v roce 1988 pod názvem Devátá vlna. Po roce 1989 Jablkoň využila možností, které se náhle před ní otevřely a vydala se do zahraničí. Hrála v Evropě na festivalech v Belgii, Německu, Francii či Nizozemí, ale podnikala výlety i do Severní Ameriky či Afriky. To vše samozřejmě za cenu omezení koncertů doma v Česku. V té době skupina také navázala pravidelnou spolupráci s houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným, se kterým natočili desku Jablkoň& Svěcený (1991) a také s Českým symfonickým orchestrem. V polovině 90. let Jablkoň spolu s J. Svěceným spolupracovala s FISYO – Filmovým symfonickým orchestrem, a z této spolupráce vzniklo album Symfonický Jablkoň (1995). Na své cestě naplno a rytmicky prožívaným životem Jablkoň potkával ve vzájemné radosti sdílení a prolínání způsobů a interpretace tvorby i další osobnosti různých hudebních žánrů (Vladimír Vytiska, Ladislav Vokatý, Iva Bittová, Dagmar Andrtová, Barbora Hrzánová, Radůza ...) Například spolupráce Jablkoně se symfonickým orchestrem možná nezasvěcené mohla i nejprve zaskočit, ale jen do chvíle, než měli možnost vychutnat toto překvapivé, ale zdařilé spojení vždy odvážně experimentující, syrové a ulítlé kapely s komorním hudebním tělesem. Nejnověji Jablkoň úspěšně vyzkoušela i inspirující spolupráci s jazzovým bigbandem.

Žánrová nezařaditelnost tvorby a oblast působení skupiny, v podstatě mimo hlavní popový proud, zřejmě vedly i k tomu, že si poprvé někdo z filmového světa povšimnul potenciálu Jablkoně pro podbarvení filmového příběhu až v novém tisíciletí. Byl to režisér Zdeněk Tyc ve svém sociálním dramatu Smradi (2002). O pár let později následovala také práce Jablkoně na hudbě k televiznímu filmu Šejdrem (2009).

Rok 2005 byl pro Jablkoň rokem zúročení jejich dosavadní tvorby. Skupina získala cenu Anděl 2005 za své album Hovada Boží a v červenci téhož roku také vzniklo DVD z jejich koncertu na festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Na tomto koncertu předvedl Jablkoň za doprovodu dětského sboru Skřivánek průřez svou dosavadní tvorbou, od písniček z osmdesátých let posledního století minulého tisíciletí jako je Baba Aga až po současnost. V prvních osmi skladbách vystoupil s Jablkoněm již léta hrající houslista Jaroslav Svěcený, dále hostovali Jiří Stivín, Zuzana Lapčíková, Michal Gera a Filip Spálený. Z poněkud jiného soudku byl pak například zážitek s Koly motajícími se lokomotivám. Jejich dalším hostem byl totiž se svým „fyzickým básněním“ i Petr Váša (skupina Ty syčáci).

V současné době zůstal v Jablkoni ze zakládajících členů jen Michal Němec. K první větší změně ve složení kapely došlo krátce před sametovou revolucí v roce 1989, kdy se skupina rozrostla o kytaristu Martina Carvana. Od roku 1994 nahradil odcházejícího Ingo Bellmanna Ďusi Burmeč z Otrokovic a po pěti letech místo Burmeče v roce 1999 přichází Johnny Jůdl (baskytara, fagot, dnes souběžně člen kapely Kujooni), který hned od počátku, slovy M.Němce „baskytaruje a fagotuje, jako by se nechumelilo“. V tomtéž roce na uprázdněné místo za bubny Ivana Podobského se stejnou razancí vlétnul Petr Chlouba (bicí, perkuse). Od roku 2005 lehce obhroublou tvář mužské kapely sice nepravidelně, ale s jasně patrnými výsledky zušlechťuje i žena - lesní víla, herečka Anna Duchaňová (zpěv, ternosaxofon). Všichni členové kapely jsou absolventy Konzervatoře, nebo Akademie muzických umění. Aničce Duchaňové (známé divadelnímu publiku také ze scén divadel Semafor, Ypsilonka a Husa na Provázku) na oplátku účinkuje Michal Němec v jejím autorském divadle pro děti Anička a letadýlko. Výsledkem této spolupráce se stalo pohádkové CD Království (2011).

Na závěr, pro lidi nezasvěcené, Jablkoněm dosud nepolíbené, snad jen pár citací z ohlasů na vystoupení skupiny v zahraničním tisku: Po tom, co jsme viděli Jablkoň, bude velmi obtížné si zvykat na tzv. normální hudbu. The Georgia Straight (Kanada)* Jablkoň je hymnus profesionality a nepředvídatelného, jež je cítit sírou. Tryskající směs hudebního humoru, přísného akademismu, dotyků Smetany a Dvořáka na sluncem zalité španělské pláži, kde flamengo v sobě spojuje tábořící cikány s party Joaquina Rodriga, Heitora Villa Lobose a Paca De Lucii. Ľ Arena (Itálie)* Pražský kvartet ukazuje názorně, že umění ve svých nejlepších momentech má co dělat s magií. Weser Kurier - Bremen (Německo)* Jablkoň je anarchie v loutkovém divadle. Kdo je viděl a slyšel, stal se určitě jejich fandou na věky. Het Mieuwsblat (Holansko)* (Zdroj citací z tisku - oficiální internetové stránky skupiny www.jablkon.com).

Muzikografie: Devátá vlna (LP 1988, CD 2003), Jablkoň a Svěcený (1991), Baba Aga (1992), Symfonický Jablkoň (1995), Machalaj (1995), Písničky (1997) , Bláznivá (1999), Mumlava (2001) Cestující v noci (2003), Symphonic Jablkoň XXV (2004), Hovada Boží (2004), Oslava (2006, CD a DVD), Best of Malá lesní (2007), Půlpes (2009), Království (2011). Pozn.: Desky Baba Aga a Devátá vlna vyšly i v reedicích ( 1997 a 2003). Filmová hudba: Smradi (2002), Šejdrem (2009). Písně: Narozeniny- sampler Bongo BonBoniéra (2010), Kobyla – Bongo BomBarďák (2011).

Spolupráce: Jaroslav Svěcený (housle), Pavel Wallinger (housle), Jiří Stivín (flétna, altsaxofon, basklarinet), Zuzana Lapčíková (cimbál, zpěv), Iva Bittová (zpěv), Zuzana Homolová (zpěv), Radůza (zpěv), Bára Hrzánová (zpěv), Jaromír Hnilička (trubka), Michal Gera (trubka), Filip Spálený (tuba), Petr Váša (fyzický básník), dětský sbor Skřivánek, Black Uganda Choir, Ars Brunensis chorus, Brno Brass Instrumets, Hradišťan, Český symfonický orchestr, Moravští symfonici, Filharmonie Hradec.

Pavel "Omnibus" Dubový