Diviš Marek

Diviš Marek patří mezi naše nejuznávanější kameramany. Do roku 1989 studoval Diviš na MFF UK v Praze, ale v roce 1990 přestoupil na FAMU. Studium kamery absolvoval v roce 1997 snímkem Akáty bílé pod režií Bohdana Slámy. Patrně již zde se mezi oběma tvůrci začalo rodit pouto, které později vedlo k tomu, že se Diviš stal Slámův „dvorní“ kameraman.

Svým osobitým vizuálním stylem dokáže Diviš vykouzlit na jednu stranu krásně poetické a na druhou stranu ale i velmi syrové záběry. Krásným příkladem tohoto umění je film Štěstí,  za který Diviš i získal Českého lva za nejlepší kameru.

Za další Slámův film Venkovský učitel pak obdržel cenu za nejlepší kameru na 19. mezinárodního filmového festivalu ve Stockholmu. Porota v tomto případě přitom především vyzdvihla jistotu, s níž vytváří životem naplněné obrazy, které diváků umožňují získat intimní vztah k postavám filmu. Zvláště u této vzájemné spolupráce Diviše se Slámou si nelze nevšimnout, že tvůrci volí vyprávěcí formu založenou na dlouhých závěrech a metodu co scéna to záběr. „V časopise Cinepur sestrojil jeden teoretik tabulku, kdo má dlouhý záběry. Jak je má dlouhý Hřebejk, jak je má dlouhý Sláma, přičemž Sláma je měl dlouhou dobu nejdelší. A chtěli jsme je mít ještě delší… Takže je to inspirované Cinepurem,“ vzpomíná s úsměvem Diviš.   

Podobně častá spolupracuje jako se Slámou pojí Diviše též s producentem Čestmírem Kopeckým. Ta začala u filmů Vladimíra MorávkaNuda v Brně (2003) a Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005) a pokračovala dále ve filmech ...a bude hůř, za něž i získal nominaci na Českého lva, a Kuličky. Jejím dalším příkladem je pak filmový debut Ondřeje HavelkyHastrman, do něhož se Divišovi podařilo zakomponovat celou řadu krásně poetických filmových obrazů.

Diviš se věnuje i dokumentární tvorbě. Příkladem může být dokument o Zuzaně Michnové a skupině Marsyas Jsem slavná tak akorát či dokumentární film Jitky NěmcovéNechte zpívat Mišíka.

Kromě své práce pro film se Diviš věnuje i pedagogické činnosti, když na FAMU vede semináře kameramanské oborové projekce, ve kterých získávají posluchači znalosti o filmovém obrazu reprodukovaném pomocí 35 mm filmových kopií, a rovněž semináře Dramatické filmové tvorby.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský