Jan Kališ

Jan Kališ se narodil 7. července 1930 v Brně. V letech1949–1953 vystudoval na pražské FAMU odbor filmové kamery. Už jako student nasnímal několik studentských snímků (ČERVENÉ TULIPÁNY, SLEPÁ ULIČKA, NEGATIVNÍ VYVOLÁVACÍ PROCES, MATÚŠ, VIANOČNÝ DAR, NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ, KVĚT REPUBLIKY, TERÉNNÍ VOZIDLA atd.) a stal se odborným asistentem na FAMU (1952 – 1956).

Dále pracoval jak kameraman ve Studiu dětského filmu (1954 – 1955) a až do odchodu na odpočinek ve Filmovém studiu Barrandov (1955 – 1990). Jako pedagog na katedře kamery se vrátil na FAMU (1965 – 2003), kde byl odborným asistentem, docentem a později profesorem.

Jako kameraman prokázal cit pro exteriérové záběry, kde ocenil krásu české krajiny. Dále měl smysl pro netypické a Sci – Fi náměty. Natáčel také dokumentární (MISTŘI ZIMNÍCH SPORTŮ, MLADÉ DNY, SPARTAKIÁDA) a taky televizní (STATEČNÝ CÍNOVÝ VOJÁČEK, ZAKÁZANÉ HRY, CONCERTO DA CAMERA, SERENÁDA ES DUR PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE, OP 6 JOSEFA SUKA či SYMFONIE F DUR ad.) filmy.

Současně se kromě práce kameramana v hraném filmu uplatnil i jako autor technických scénářů(SMYK, PRŠELO JIM ŠTĚSTÍ,SKOK DO TMY,…A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH, SOUHVĚZDÍ PANNY, TRANSIT CARLSBAD) a trikových záběrů (SMYK, KLAUN FERDINAND A RAKETA, IKARIE XB 1, ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM).

Pracoval jak s černobílým, tak s barevným materiálem, jak s klasickým, tak i se širokoúhlým formátem. Od poloviny 50. let pracoval na hraných filmech s režiséry Břetislavem Pojarem (DOBRODRUŽSTVÍ NA ZLATÉ ZÁTOCE), Václavem Gajerem (VINA VLADIMÍRA OLMERA, ROČNÍK 21), Otakarem Vávrou (OBČAN BRYCH a PRVNÍ PARTA), Zbyňkem Brynychem (SMYK, …A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH, SOUHVĚZDÍ PANNY, TRANSIT CARLSBAD, TEMPO PRVNÍ LÁSKY, JAKOU BARVU MÁ LÁSKA), Jiřím Sequensem (SMRT NA CUKROVÉM OSTROVĚ, KOLIK SLOV STAČÍ LÁSCE?), Jindřichem Polákem (KLAUN FERDINAND A RAKETA, IKARIE XB 1, ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM), Antonínem Kachlíkem (PRŠELO JIM ŠTĚSTÍ) a s Vladislavem Delongem (SKOK DO TMY).

Po dvouleté přestávce navázal v roce 1968 novou práci mj. s Jiřím Brdečkou (PRAŽSKÉ NOCI) a taktéž s Pavlem Juráčkem (PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA). V 70. letech natáčel nově pro Jiřího Krejčíka (PODEZŘENÍ), Ladislava Rychmana (HVĚZDA PADÁ VZHŮRU) a opět pro Zbyňka Brynycha (JAKOU BARVU MÁ LÁSKA) a režiséra Jindřicha Poláka na dodnes oblíbené Sci – Fi komediální nadsázce ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (1977) s Petrem Kostkou v hlavní dvojroli.

A ještě v 80. letech se podílel na dvou barrandovských projektech režiséra Vladimíra Síse. Nejprve na vzpomínkovém filmu BARRANDOVSKÉ NOCTURNO ANEB JAK FILM TANČIL A ZPÍVAL (1984) a poté na hraném baletu SEN NOCI… (1985). Tímto titulem se kameramanská práce Jana Kališe v hraném celovečerním filmu přesně po třiceti letech ukončila.

Jeho ustrnutí v 70. a 80. letech vysvětluje fakt, že Kališ pracoval pro západoněmecké a jiné produkce. Jako kameraman spolupracoval i s českými divadly na filmových dotáčkách pro divadelní představení (Národní divadlo Praha i Laterna magika) a se zahraničními produkcemi (Bavaria München, Studio Hamburg, WDR, ZDF). Vydal skripta „Problematika filmových dramatických forem“ (1984) a byl odborným poradcem pro filmové a televizní osvětlovací technologie (i u balady KUŘE MELANCHOLIK).

U desítek studentských filmů Studia FAMU byl pedagogickým vedoucím kamery (např. ZPĚV, KTERÝ NEZEMŘEL, GAMBIT, JEZERO, NEBLBNI, NEZVANÝ HOST, ILUZE, KONEČNÁ, BUNKR, EDUARD A BŮH, DVOJNÍK, KAPŘI PRO WEHRMACHT, ÚSVIT, TUNEL, DŮM apod.). Jan Kališ získal za film VINA VLADIMÍRA OLMERA (1956) Cenu za fotografii (1956) na IX. MFF Karlovy Vary, později dále Vyznamenání Za vynikající práci (1968), titul Zasloužilého umělce (1985) a Cenu AČK za celoživotní dílo (2003). Český kameraman a pedagog Jan Kališ zemřel 23. července 2003 v Praze, krátce po svých třiasedmdesátých narozeninách.

Jaroslav "krib" Lopour