Herečka
2022Film - Drama
Seriál - Krimi, Thriller, Drama
2020
Film - Drama
2019
Film - Komedie
2016
Film - Drama
2014
Film - Drama, Romantický
Les Yeux jaunes des crocodiles
Film - Drama
2013
2012
Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Drama
2011
Film - Komedie
Film - Krátkometrážní, Drama, Romantický
2010
Film - Drama
Film - Komedie, Romantický
Film - Romantický
2009
Film - Dokumentární
Au siècle de Maupassant: Contes et nouvelles du XIXème siècle
Seriál - Historický
2008
Film - Horor, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
2007
Film - Drama
2006
Film - Krimi, Psychologický, Thriller, Drama
Film - Drama
2005
Film - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Dokumentární
Seriál - Dokumentární
Film - Dokumentární
Film - Komedie, Romantický
2004
Film - Komedie
Seriál - Dokumentární
Film - Komedie
2003
Film - Drama
Film - Mysteriózní, Drama, Fantasy
Film - Válečný, Drama, Romantický
2002
Film - Komedie, Krimi, Muzikál, Mysteriózní
Film - Dokumentární
Un jour dans la vie du cinéma français
Film - Dokumentární
2001
Film - Drama
Film - Komedie
2000
Film - Drama, Romantický
1999
Film - Drama
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1998
Film - Drama
Film - Komedie, Romantický
1997
Film - Dokumentární, Hudební
1996
Film - Dobrodružný, Thriller, Akční
Film - Krátkometrážní
1995
Film - Drama
Film - Drama
1994
Film - Drama
1993
Film - Dokumentární
Film
1992
Film - Drama, Romantický
Krásná hašteřilka - Divertimento
Film - Drama
1991
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
1990
Le Voyage du Capitaine Fracasse
Film - Komedie
1989
Film - Drama
1988
Film - Komedie
1987
Film - Komedie, Romantický, Fantasy
1986
Film - Drama
1985
Film - Komedie, Romantický
1984
Film - Drama
Film - Drama
1983
Film - Drama, Romantický
Film
1980
Film
1975
Film
1972
Film - Krimi, Drama
Hostka
2012Seriál - Hudební
2007
Seriál - Životopisný
2006
Seriál
2005
1999
Seriál - Publicistický, Rodinný
1998
Seriál - Komedie, Talk-show
Seriál - Hudební, Talk-show
1996
Seriál - Publicistický
Seriál - Talk-show
1993
Seriál - Dokumentární, Hudební, Rodinný
1981
Seriál - Publicistický
1976
Seriál - Dokumentární
Drobná, světlovlasá Francouzka s roztomilou tváří a dokonalou postavou ve svém současně nevinném i tajemném vzezření jakoby mírně navazuje na své slavné předchůdkyně Mireille Darc, Mylène Demongeot nebo i samotnou Brigitte Bardot. Ačkoli se údajně velice stydí, na plátně se už několikrát objevila nahá.
Dcera básníka, skladatele a zpěváka Guy Béarta se neměla narodit v hektické Paříži. Béart se se svojí ženou, řecko-italskou modelkou Geneviève Galéa právě z toho důvodu usadil na farmě v Gassin poblíž Saint-Tropez, kde jednoho letního rána přišla na svět jejich první dcera Emmanuelle a zanedlouho další čtyři děti. Emmanuelle Béart vyrůstala v horské provensálské vesničce na Azurovém pobřeží v kraji levandule, olivovníků a nekonečných vinic.
Žena se jménem připomínajícím Molièrovu ženu a taky herečku Armandine Béjart (1642 - 1700) se rozhodla pro tutéž kariéru už jako mladá dívenka. Bylo to v okamžiku, kdy uviděla slavnou Romy Schneider ve filmu Mado (1976). To už měla za sebou vlastní zkušenosti s natáčením, protože se před kamerou objevila už coby sedmiletá (La Course du lièvre à travers les champs). Samostatná Mademoiselle Béart se v patnácti nadchla pro Kanadu a na tři roky se přestěhovala do frankofonního Montrealu, kde v jedné rodině učila děti francouzsky a zároveň se sama zdokonalovala v angličtině. Právě tady ji objevil agent shánějící herce pro film Roberta Altmana, z jehož natáčení ale nakonec sešlo.
Po návratu do Francie v roce 1982 navštěvovala herecké kurzy Jean-Laurenta Cocheta a postupně se uplatnila v televizi a ve filmu. Její krásou učarovaný fotograf David Hamilton jí nabídl roli ve vizuálně zajímavém, eroticky laděném snímku o ztrátě nevinnosti a ceně za to Premiers désirs. Rok na to se objevila v Un Amour interdit, která jí vynesla první nominaci na Césara a další rok v Utajené lásce, opět se stejnou nominací. V necelých jednadvaceti již Césara získala za roli vesnické dívky Manon, která po deseti letech pomstí smrt svého otce tím, že odvede vody horských pramenů. Tuto filmovou adaptaci románu Marcela Pagnola Manon od pramene režíroval Claude Berri, stejně jako první úspěšnou část Jean od Floretty, která se samozřejmě obešla ještě bez Emmanuelle.
V postavách výjimečných a osudových žen
V zápětí si zkusila svou první americkou komedii Date with an Angel po boku tehdy zrovna oblíbené Phoebe Cates, ale příběh s prvky fantasy neměl zrovna největší úspěch. Zato doma ve Francii to vyšlo, když si zahrála v asi poslední typické bláznivé komedii s Pierrem Richardem Nalevo od výtahu. Právě tady symbolicky navázala na své předchůdkyně Jane Birkin či Mireille Darc, které mívaly Richardovských komediích úlohy okouzlujících žen.
Zcela odlišnou polohu si vyzkoušela v psychologickém dramatu Nezřízené děti Yannicka Bellona, který ji obsadil do hlavní role vedle Roberta Hosseina. Úloha prostitutky a narkomanky Marie, která najde po propuštění z vězení svůj smysl na divadle, jí vynesla další nominaci na Césara. Na tutéž cenu byla navržena za roli v dramatu André Téchiného Nelíbám a za postavu nadané houslové virtuosky Camille zmítající se ve vztahu mezi dvěma muži v komorním melodramatu Srdce v zimě Clauda Sauteta. S tímto režisérem se znovu sešla v Nelly a pan Arnaud, kde se jako mladá žena, pokořovaná lhostejností svého muže i finančními starostmi sblíží se starým kultivovaným mužem, jemuž přepisuje rukopisy na počítači. Sbírku provokujících postav doplnila krásnou mladou ženou, která vyvolává žárlivost svého manžela v Chabrolově dramatu L´Enfer podle scénáře Henri-Georges Clouzota, jenž svůj příběh toužil natočit u v šedesátých letech.
V devadesátých letech Emmanuelle pracovala i pod vedením slavných zahraničních režisérů. Brian de Palma ji obsadil do amerického akčního thrilleru Mission: Impossible a Claude Miller do svého britského dramatu Elephant Juice, který však zůstal téměř neznámý. Nejzajímavější role pro Emmanuelle dodnes přicházejí především doma ve Francii. Spíše než v hollywoodské podívané s vysokým rozpočtem byla pro diváky nezapomenutelná v úloze modelky Marianne, podle níž dokončuje stárnoucí malíř (Michel Piccoli) svůj kdysi odložený obraz nahé dívky, ve filmové adaptaci Balzacovy novely Krásná hašteřilka. Čtyřhodinový film tehdy třiašedesátiletého Jacquese Rivetta byl nominován na Zlatou Palmu a Emmanuelle opět na Césara. Zatím poslední ze svých sedmi nominací na tuto cenu získala v roce 2001 za francouzsko-švýcarskou romanci Sentimentální osudy.
Pokud zůstaly některé Emmanuelliny filmy navzdory jejím zajímavým rolím spíše neznámé, vynahradila si to s 8 ženami Françoise Ozona, které si získaly obdiv snad na všech festivalech, jimiž prošly a soundtrack se ve Francii stal hitem. Navíc obsazení Béart mezi dalších sedm uznávaných žen francouzského filmu (Catherine Deneuve, Isabelle Huppert, Fanny Ardant, Danielle Darrieux, Virginie Ledoyen, Ludivine Sagnier) představovalo jakési potvrzení jejího hereckého statutu.
Loni se Emmanuelle objevila v roli ďábelské Milady Winter, v zatím posledním, televizním zpracování Dumasova románu D´Artagnan a tři mušketýři. Nebyla to její první kostýmní role. Už kdysi měla příležitost ztělesnit za revoluce popravenou královnu Marie-Antoinette v televizním filmu Marie-Antoinette, reine d'un seul amour a v Čase znovu nalezeném podle Marcela Prousta si zahrála dceru Swanna a Odette (Catherine Deneuve).
Žena, co zapomněla stárnout
Pokud by někdo nechtěl v nejmenším uznat její herecké kvality, musí se přinejmenším obdivně zarazit při uvědomění si faktu, že tato pihatá holka s vyděšenýma velkýma očima je vlastně čtyřicátnice a k tomu dvojnásobná matka. Před dosažením svých čtyřicátých narozenin na sebe ještě upozornila snímkem Žena mého muže, kde si zahrála krásnou mladou prostitutku se světlými dlouhými vlasy, černými očním linkami a rudými rty.
Za dosavadních třicet let své docela slušné kariéry toho křehce působící Emmanuelle stihla dost. Ze sedmiletého vztahu s o patnáct let starším hercem Danielem Auteuilem, za jehož byla i krátce provdaná, a se kterým si zahrála v několika filmech, pochází dcera Nelly. Narodila se v dubnu 1992. Ještě v polovině devadesátých let si zahrála po boku Auteuila krásnou mladou ženu v poválečné Francii, která je provdána za francouzského důstojníka, avšak prudká aféra s mladým Němcem ji přivede na pokraj citového zhroucení (Francouzka), nicméně v březnu příštího roku to se jí narodil syn Johan (1996), kterého má s o sedm let mladším hudebníkem Davidem Moreauem.
Jakoby jí film nestačil, v osmdesátých i devadesátých letech vystupovala na divadelních jevištích a od konce devadesátých let se pokouší i o zpěv, který jsme mohli slyšet přinejmenším ve filmovém muzikálu 8 žen, kde coby služtička zpívá píseň Pile ou face. Později také přidala píseň Où sont tous mes amants na album Patricka Bruela Entre deux.
Emmanuelle Béart sice stále patří role mladých a krásných Francouzek, ale ona sama patří ke střední herecké generaci. Při této kombinaci není divu, že už o ní vyšly dvě knihy: loni jedna s prostým titulem Emmanuelle Béart a před dvěma lety jiná Sous nos yeux.
ČSFD.cz