Harold Russell

„It is not what you have lost but what you have left that counts.“

Kanadsko-americký rodák z Nového Skotska se narodil 14.1. 1914. V šesti letech mu umřel otec a to se stalo příčinnou stěhování do Massachusetts. Po japonských útocích na Pearl Harbor se obratem přihlásil do armády, kde se stal instruktorem. Zlomovým dnem v jeho životě se ukázal být 6. červen 1944, kdy v přípravném kempu v Severní Karolíně prováděl instruktáž se závadnou TNT, která vybuchla. Obě ruce musely být amputovány zhruba 10 cm za dlaní. Během rekonvalescence již navštěvoval vysokou školu v Bostonu, kterou vychodil roku 1949. H. Russell se naučil obratně zacházet s přidělenými háky a během každodenního užívání byl dokumentován pro film Diary of a Sergeant, který měl sloužit podobně indisponovaným vojákům.

Díky tomuto filmu byl osloven již oscarovým režisérem Williamem Wylerem do role jednoho ze tří amerických vojáků vracejících se z 2. Světové války do bývalého života. Snímek THE BEST YEARS OF YOUR LIVES (1946) měl rok po konci války silný úspěch u diváků i filmové akademie, která mu přisoudila hned 7 z 8 celkových nominací, včetně těch prestižních za nejlepší film a režii. Harold Russell jako jeden ze dvou neherců v historii dokázal získat Oscara za vedlejší roli handicapovaného námořnického veterána (tím druhým je Haing S. Ngor z filmu The Killing Fields). V primátech zašel ovšem ještě dál a stal se vůbec jediným, kdo byl za jednu roli oceněn dvěma soškami. Byla mu udělena speciální pocta za inspiraci, kterou přinesl všem vojákům navrátivším z války. Russell se později pokoušel hereckého Oscara z tísnivých finančních důvodů a chatrnému zdraví manželky prodat za 10 000$ (nakonec za něj dostal od neznámého kupce přes 60 000$).

Byl oceněn i čestným Zlatým glóbem za neprofesionální herectví. Režisér a legenda amerického filmu William Wyler o jeho výkonu později mluvil jako „nejlepším, který na plátně viděl“. To vše bez jediné herecké lekce. Po tomto fenomenálním úspěchu se věnoval již spíše aktivnímu členství v neziskových organizacích podporující válečné veterány (AMVETS či WVF). Usedal po více než dvě dekády jako předseda v prezidentské komisi pro zaměstnání pro handicapované. Co se týče herecké kariéry, objevil se ještě ve dvou rolích ve snímcíchINSIDE MOVES (1980) a DOGTOWN (1996) a několika epizodách televizních sérií.

V osobním životě měl s manželkou dceru a syna a je autorem dvou autobiografií (Victory in My Hands a The Best Years of My Life ). Umřel v požehnaném věku 88 let dne 29.1. 2002.

Jakub "TheDude" Janoš