Alena Ambrová

Alena Ambrová se narodila na Štědrý den 24. prosince 1955 v Brně. Původně se chtěla stát baletkou, ale po přetržení šlachy se zaměřila na herectví. Roku 1974 absolvovala balet a experimentální oddělení Státní konzervatoře v Brně. Krátce studovala na pražské DAMU (1974 – 1977), ale raději přešla k aktivní herecké práci.

Už za studií od roku 1973 hrála v brněnském Divadle Husa na provázku, kde se nakonec stala řádnou a kmenovou členkou (1977 – 2010) a zůstala v něm až do konce svého života. Ambrová svými hereckými dispozicemi a pohybově – tanečními kreacemi dokázala přesně v potřebách poetiky tohoto divadla vystihnout velké, malé i střední divadelní postavy.

Objevila se zde jako Božena Pludková („Zahradní slavnost“), Žena („Jako tako“), Nevěsta („Svatba“), Lidka, Helena, Anička a Ema („Stříbrný vítr“), Převorka („Marketa Lazarová“), Lise („Karamazovci“), Babka („Šedivá myš“), Nataša a Sekretářka („Třikrát Gelman“), Antigona a Eurydiké („Antigona“), Truda („Lidé Hamleti“), Anna Maria („Slavnost růží“), Nina Zárečná („Park“), Rajská („Rozvzpomínání“), Babi Maryši („Maryša“), Ďábel – Anděl („Vzhůru do pekla“), Goneril („Král Lear“), Žena („…aneb pohřbívání“), Asterik („Škola šašků“), Nakladatelka Santnerová („Příběh inženýra lidských duší“), Koza („Rozum do hrsti“), Zaříkávačka („Veselka“), Róza („Baletky…“), Generálová Ivolginová („Kníže Myškin je idiot“), Teta („Hvězdy nad Baltimore“), Hudsonová („Sherlock Holmes“) či Žena („Balada pro banditu“).

Na desítkách inscenacích se díky svým pohybovým zkušenostem podílela na pohybové spolupráci a na choreografii (např. „Svatba“, „Stříbrný vítr“, „Dáma s kaméliemi“, „Betlém“, „Škola šašků“, „Horké spaní“, „Kníže Myškin je idiot“). Alena Ambrová se u několika inscenací a her stala autorkou, dramatizátorkou a spoluautorkou (př. „Dáma s kaméliemi“, „Pas de deux“, „Koncertino“, „Staré ženy aneb Tacet“ a další).

Podílela se na Dětském studiu a na Studiu Dům, dále na projektech Vesna národů, Together, Labyrint of the World, Mir Caravane. Nejlepší její rolí byla Áda ve vlastní hře „Pas de deux“ (1980). Naposledy nastudovala Cikánku Rapuni („Psí hvězda aneb Hej ty, maľučká, kam ideš?“), ale ještě v prosinci 2010 stihla naposledy odehrát hru „Lásky jedné plavovlásky“ (Účetní, Vrátná a Blondýna).

Kvůli faktu, že byla věrná brněnskému souboru, před filmovou kamerou se dostala Alena Ambrová jen několikrát a v menších úlohách. Debutovala jako osmadvacetiletá v postavě pokousaného zajíce Alenky Koželuhové v rozverné hořké komedii Věry Chytilové s Leošem Suchařípou FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE (1983).

Po čtyřech letech byla cukrářkou Mařenkou ve SPRÁVNÉ TREFĚ (1987) režiséra Rudolfa Růžičky. Ale jedinou velkou a titulní úlohu Aleně Ambrové věnovala slovenská kinematografie, když v psychologickém filmu Dušana Trančíka KEĎ HVIEZDY BOLI ČERVENÉ (1990) po boku Václava Koubka stvořila postavu Hedy. Dále opět pracovala v menších partech jen pro český film.

Režisérka Věra Chytilová dala Aleně Ambrové další, tentokrát u diváků nejznámější postavu, rázné manželky kamaráda Bohouše Stejskala (Boleslav Polívka) opileckého Francka (hrál Břetislav Rychlík) Liduny v komedii DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTENTAG (1992), která až za úplatu pustí svého muže na slavnostní večeři do Brna.

Po téměř deseti letech se před filmové kamery sporadicky do své smrti vracívala jako Aťka v hořké komedii Bohdana Slámy DIVOKÉ VČELY (2001), Helena v Morávkově tragikomedii HRUBEŠ A MAREŠ JSOU KAMARÁDI DO DEŠTĚ (2005), jenž byl později upraven jako HRUBEŠ A MAREŠ RELOADED (2009) a naposledy babka v PROMĚNÁCH (2008) Tomáše Řehořka.

Vystupovala také v rozhlase („Balada pro banditu“, „Justýna aneb Maléry ctnosti“, „Smetení Antigony“, „Labyrint světa a lusthauz srdce“, „Jakub a jeho pán“, „Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista“, „Poslední večer“, „Přišli na večeři“, „Ostrov“ apod.), televizních filmech (TICHO V SOUDNÍ SÍNI, ZROZEN BEZ PORODU atd.), seriálech (ČERNÁ SANITKA ad.) a záznamech divadelních představení (COMMEDIA DEL ARTE, SVATBA, KONCERT V… nebo BALETKY). Herečka Alena Ambrová zemřela náhle po kratší těžké nemoci 20. prosince 2010 v Brně, pouhé čtyři dny před svými pětapadesátými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour